Účastníci kolokvia v čele s předsedou ústavně-právního výboru Senátu Miroslavem Antlem se shodli jen na dvou věcech: záležitosti kolem prokazování původu nabytého majetku by se měly řešit v „netrestním“ řízení a norma by neměla počítat s tzv. pravou retroaktivitou, což je ale obecná praxe.

Jasná odpověď nicméně nezazněla ve zcela zásadních otázkách, jako je okruh osob, kterých by se měl zákon o prokázání původu majetku týkat, minimální hodnota zkoumaného majetku nebo to, kdo by měl provádět v daných věcech šetření.

Klíčové parametry nejasné

Variant existuje několik. Ministerstvo financí připravilo podklady s několika možnostmi, které v úterý prezentoval ředitel odboru daňové legislativy ministerstva Karel Šimek. Podle něj je zapotřebí vyřešit například otázku, zda pouze zefektivnit stávající mechanismy, jako je zintenzivnění kontrol a lepší zdaňování, nebo vytvořit zcela nový mechanismus pro potírání této problematiky.

Vyjasnit se musí také to, kterého majetku by se kontrola týkala. Jednou z variant je prověřovat veškerý majetek bez omezení, pravděpodobnější je ale zaměřit se na vybrané osoby, například na politiky nebo úředníky. Cílit by se mohlo také podle hodnoty majetku.

Předseda legislativní rady vlády a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) označil právě kontrolu vybraných osob za protiústavní, nebránil by se ale zcela novému mechanismu pro kontrolu majetku. Kontroly by se podle něj měly vždy ukládat na základě zjištění nějaké disproporce mezi skutečným a zaevidovaným stavem. Například pokud by taková disproporce činila mezi 500 tisíci a dvěma milióny, navrhl.

Chovanec se opřel do Babiše

Podobný názor vyslovil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle něj byla myšlenka vlády taková, aby finanční úřady detekovaly majetek, „který leží mimo možnosti daňového poplatníka”. Tedy když například z katastru nemovitostí vyplyne, že si dotyčný člověk pořídil nemovitost za dvacet miliónů, přičemž ale ročně daní 50 tisíc korun, pak by podle Chovance měla „zablikat červená kontrolka“.

Vládní představitelé se shodli na tom, že by se proti nelegálně nabytému majetku mělo postupovat v daňových řízeních prostřednictvím daňových orgánů. Jak ale uvedla náměstkyně Simona Hornochová z ministerstva vnitra, nemusí to být nutně tato cesta.

Chovanec se zase na resort financí obořil kvůli plánovanému rozpočtu. Podle něj by totiž ministerstvo jen těžko mělo na odměny pro specialisty na majetkové úniky. „Pokud bude rozpočet ministerstva tak, jak se plánuje, tak se obávám, že nebudeme mít ani na slanou vodu,“ prohlásil směrem k šéfovi ministerstva Andreji Babišovi.