Skutečnost, že u některých osob s omezenou právní způsobilostí by se přezkum nestihl, by mohla mít závažné důsledky. Částečně nebo reálně úplně nesvéprávní by pak totiž mohli uzavírat například platné smlouvy na půjčky.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Mám velkou obavu, jak se přezkumy u všech 32 tisíc osob s omezenou právní způsobilostí podaří zvládnout, protože bez podrobných znaleckých posudků se soudce neobejde,“ varoval na odborném fóru Právnický prostor soudce a prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Podle něho se kvůli tomu na soudy valí další obsáhlá agenda a papírování.

Za tři roky znovu svéprávní

„Pokud by se u některých osob nepodařilo časově stihnout provedení přezkumu jejich právní způsobilosti, tak od 1. ledna 2017 by se staly rovnou plně způsobilými, tedy podle dnešní terminologie plně svéprávnými. A to by mohlo ohrožovat je i třetí strany, že by například uzavřely smlouvy, k nimž ale ve skutečnosti způsobilé nejsou,“ potvrdil Právu Lichovník.

Proč autoři NOZ vyžadují přezkumy všech nesvéprávných do tří let, co je k tomu vedlo? „To nevím. Motivaci, která vedla k této změně, opravdu neznám,“ konstatoval Lichovník.

Tvůrci zákoníku již dříve argumentovali, že podle EU je v Česku příliš mnoho nesvéprávných osob a že jejich počet je třeba snížit vzhledem k ochraně základních práv člověka. Úplná nesvéprávnost není, i když existuje.

Formální přístup

Například právnička Ligy lidských práv Barbora Rittichová před dvěma lety v rozhlase tvrdila, že „české soudy mají velmi formální přístup ke zbavování způsobilosti a reálně nedochází k tomu, aby se skutečně zjišťovaly schopnosti a dovednosti člověka“. Opírala se přitom i o jeden z nálezů Ústavního soudu.

Rozpaky mezi soudci nyní ovšem budí další nařízení NOZ – podle něho nelze nikoho zcela zbavit svéprávnosti. „Někdy jsou ale opravdu případy, že daný člověk není schopen činit vůbec žádná právní jednání, úkony. Takže jak to pak má soud vymezit? Je to teď velmi obtížné formulovat. Soudní praxe teprve bude hledat cesty, jak to napsat tak, aby byla vyjádřena reálná skutečnost a přitom se naplnila litera nového občanského zákoníku,“ řekl Právu Lichovník.

Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy mělo opatření, že nelze nikoho úplně zbavit svéprávnosti, možná své opodstatnění těsně po roce 1990, ale v současnosti je podle Fialy smysluplnost takové normy akorát k pousmání. Sociální pracovníci, kteří se o osoby s omezenou právní způsobilostí starají, zároveň Právo upozorňují, že je velkou chybou, že tato skutečnost není uvedena v občanském průkazu.

Nemají si to kde ověřit

Důvodem je ochrana osobních údajů, jenže podle sociálních pracovníků by ještě nad ní měla být ochrana před tím, aby se tito lidé dostávali do dluhů. Například mobilní operátor nebo úvěrová firma totiž dnes neví, že osoba má omezenou způsobilost pro nakládání s financemi, a ani si to nemá kde ověřit.