Jako jediný jste si ve středu na Hradě nesedl a ministerský slib podepsal vestoje. To jste byl tak nervózní, nebo tak natěšený na práci?

Jsem zvyklý si při podepisování dokumentů nesedat. A jak byl člověk v chvatu a taky trochu ve stresu, tak mě ani nenapadlo, že bych to měl udělat.

Zamrazilo vás, když prezident Miloš Zeman řekl, že nejmenuje tři ministry?

Nejen ve mně, ale i v ostatních kolezích, včetně premiéra, asi pořádně hrklo. A první myšlenka, co mě napadla, byla: „Proboha, proč zrovna já? “ (smích)

Pan prezident má poměrně vyhraněný smysl pro dramatické situace a chyby v dopise dal tak trochu „sežrat“ nám všem, nejen premiérovi. Vzhledem k té slavnostní chvíli mi to nepřipadalo úplně šťastné a zamrzelo mě to.

ČTĚTE TAKÉ
Za chyby v dopise prezidentovi padne pokuta

Na druhou stranu si neumím představit, že by někdo z mého sekretariátu udělal v tak důležitém dopise tolik chyb. To mi připadalo skoro jako sabotáž, i když je jasné, že nebyla. Pana premiéra mi bylo líto. Chápu, že toho má hrozně moc, a tak nemůže po svých lidech všechno kontrolovat. Jako manažer jsem to také často dělal.

Počítáte s programem Nová zelená úsporám i v budoucnu?

Určitě. Pro letošní rok by na něj mohlo být asi 1,8 miliardy. A pro příští roky se pokusíme tuto částku navýšit.

Co si myslíte o dostavbě Temelína a o jaderné energetice vůbec?

Jsem obecně příznivec jaderné energie, protože si myslím, že v podmínkách ČR nemáme velké možnosti ji nějak plnohodnotně nahradit. Názor, že nás spasí pouze obnovitelné zdroje, není realistický, protože i podle optimistických odhadů by obnovitelné zdroje mohly za 25 let tvořit maximálně třicetiprocentní podíl na výrobě elektřiny.

Rozhodnutí o dostavbě Temelína bych dnes doporučoval odložit. Musíme seriózně a i v kontextu trhu EU s elektřinou přepracovat energetickou koncepci ČR a potom se v horizontu tří až pěti let k Temelínu vrátit a rozhodnout se. Další věc je, že ČR je nyní jedním z největších evropských vývozců elektrické energie.

ČTĚTE TAKÉ
Na vládě už mi neřeknou jinak než Brabenec, směje se nový ministr

Jak se stavíte k bezzásahovým zónám na Šumavě?

Situace na Šumavě je sice nyní relativně zklidněná, ale v kontextu s ostatními národními parky ji vnímám jako určitou „bojovou zónu“ právě kvůli její specifičnosti, co se týče počtu mnohdy zásadně odlišných názorů dotčených skupin – obcí a krajů, přírodovědců, turistů, ekologů, developerů atd.

Jde především o rozsah a také podobu první, tzv. bezzásahové zóny. V nejbližších týdnech se chceme s kolegy potkat se všemi těmito skupinami a následně se vrátit k návrhu zákona o NP Šumava.

Jaký máte názor na těžbu zlata v ČR, například v Kašperských Horách?

Mám k této záležitosti negativní postoj, protože s ní souvisejí nepominutelná rizika ohrožení životního prostředí.

Co si myslíte o prolomení těžebních limitů?

Toto téma podle mne úzce souvisí s energetickou koncepcí státu, a tedy s otázkou, kolik hnědého uhlí a pro jaké účely vlastně budeme v příštích letech potřebovat. Uhlí je jedna z mála strategických surovin, kterou náš stát vlastní, a měl by jasně říct, jak ji chce použít, aby to bylo opravdu ve prospěch občanů.

A významně více by z těžby měl profitovat i Ústecký kraj, který je jí zatížen, pokud jde o kvalitu životního prostředí. V každém případě nemusíme toto rozhodnutí dělat v horizontu nejbližších měsíců.

Celý rozhovor s ministrem Richardem Brabcem si můžete přečíst v sobotním Právu