Strahovští premonstráti požádali stát mimo jiné o dva tisíce hektarů pozemků a hájovnu u Těšova na Chebsku.

„Jedná se o zhruba dva tisíce hektarů pozemků na Kynžvartsku a v okolí Skalné na Chebsku, které klášter získal v roce 1934 za prodej díla Růžencová slavnost,“ uvedl na dotaz Práva vedoucí legislativně-právního oddělení Královské kanonie premonstrátů na Strahově Václav Valeš.

Spletitá historie

Obraz Albrechta Dürera koupila od premonstrátů tehdejší Československá republika. Do Prahy ho ovšem z Benátek přinesli přes Alpy nosiči již na konci 16. století díky císaři Rudolfu II.

Premonstráti jej koupili až v roce 1793 jako značně poničené dílo. Obraz stál jen 22 zlatých a rám k němu sto zlatých. Dnes tento skvost evropského malířství vystavuje ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze Národní galerie.

„Historie prodeje je poměrně spletitá,“ uvedl ředitel Národní galerie Vít Vlnas, podle kterého se o prodeji obrazu státu jednalo už od roku 1928.

Stát přestal platit splátky

„Problém spočíval v tom, že obraz byl tehdy vyčíslen na astronomickou částku přes 15 miliónů československých korun. Část ceny se tehdy refundovala v pozemcích a ve velkostatcích,“ řekl Vlnas. Výměna probíhala ve druhé polovině 30. let.

Pozemky v západních Čechách patřící bývalému panství Metternichů v Kynžvartu se brzy ocitly s připojením Sudet k Německu v zabraném území. Navíc stát podle ředitele NG přestal nakonec platit premonstrátům i sjednané splátky.

Premonstráti o obraz usilovali v rámci restitucí v 90. letech, ale u soudu neuspěli. Nyní se soustředí alespoň na pozemky, které za něj získali.

„Cena obrazu byla a je nevyčíslitelná,“ uvedl právník premonstrátů Valeš, podle kterého nešlo za první republiky o klasický prodej, ale spíše o směnnou smlouvu.

„Stát měl klášteru předat tři milióny korun, 1700 ha lesů kolem Kynžvartu a statek Hrzín-Valdov na Chebsku o rozloze 300 ha,“ konstatoval právník řádu s tím, že všechna tato plnění byla ze strany státu před osmdesáti lety splněna.

Budou se soudit

Řád podle Valeše již tehdy nedostal přislíbený statek Jeseník o rozloze 2200 ha. „Tato pohledávka je ale nevymahatelná,“ dodal Valeš.

Pozemky na Chebsku sebralo kanonii podle právníka premonstrátů v září roku 1948 ministerstvo zemědělství bez vyplacení náhrady.

Nyní je žádá zpět od Státního pozemkového úřadu a Lesů ČR. Na lesních pozemcích chce kanonie hospodařit sama prostřednictvím nově vzniklé s. r. o. Klášterní lesy Strahov, která má mít deset zaměstnanců, včetně sedmi osmi revírníků.

„Ornou půdu budeme spíše pronajímat místním zemědělcům. Prodej, kromě okrajových nemovitostí, zcela vylučujeme, směny nikoli,“ uvedl Valeš.

Zmiňovanou hájovnu, která je nyní obsazena nájemníky, chce řád dál pronajímat. Výtěžky z hospodaření mají směřovat k financování duchovních, kulturních, vědeckých, společenských a charitativních činností kláštera.

Kvůli restitucím pozemků na Chebsku se kanonie chystá soudit, protože stát podle Valeše část pozemků mezitím nezákonně rozprodal.

„Přestože církevní majetek měl být po roce 1991 zákonem o půdě blokován, v katastrálních územích Hrzín u Nového Kostela a Lesná u Nového Kostela bylo přes 300 ha rozchváceno Pozemkovým fondem ČR v letech 2008 až 2010,“ uvedl Valeš.

„Za podezřelých okolností byly pozemky rozprodány za zhruba pětkrát nižší cenu, než je reálná, tak, že zájemci zaplatili státu 3 % kupní ceny, bylo vloženo jejich vlastnické právo do katastru nemovitostí, přičemž zbytek (97 %) má být splácen ve stejných splátkách bez valorizační doložky dalších třicet let. Proti těmto praktikám jsme již uplatnili několik žalob, které mají obnovit vlastnické právo státu,“ dodal právník kanonie.