„Je tam celá řada legislativních i věcných nedostatků, ale to nemá vliv na jeho další projednávání. My jsme ho projednali v podstatě formálně, abychom nezdržovali jeho projednávání, když víme, že je tady velká politická vůle a zájem to projednávání maximálně urychlit,“ řekl po zasedání vlády Rusnok. Novela je podle něj v současné podobě nepoužitelná, protože nereflektuje změny, které v mezidobí nastaly v ostatních zákonech.

„Příští týden se ale budeme zabývat vládní novelou, kterou připravujeme už několik měsíců,“ dodal Rusnok.

O služebním zákonu se mluví hlavně v souvislosti s možným jmenováním šéfa hnutí ANO Andreje Babiše Babiše ministrem financí ve vládě, kterou by vedl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Babiš nemá negativní lustrační osvědčení a prezident Miloš Zeman se nechal už dříve slyšet, že dostatečnou garancí pro něj bude, když služební zákon, který už negativní lustrační osvědčení od ministrů nevyžaduje, projde ve Sněmovně prvním čtením.

Koalice ČSSD, ANOKDU-ČSL se chystá vyvolat mimořádnou schůzi, která by se mohla konat už 21. ledna.

Stanovisko vlády je jen doporučením

Stanovisko kabinetu je sice pro zákonodárce jen doporučením, hraje ale roli v zákonných lhůtách pro možnost projednávání normy v dolní komoře. Vzhledem k tomu, že vláda dodala vyjádření rychle, byť negativní, může jednání o novele začít už ve druhé polovině tohoto měsíce.

Služební zákon má Česko už od roku 2002. Jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Odložena byla pětkrát, naposledy na leden 2015.

Sociální demokraté předložili do Sněmovny těsně před Vánoci stejnou novelu, kterou prosazovali už v minulém volebním období. Předloha se ale bude měnit, koalice už chystá pozměňovací návrh.

Předloha ČSSD by zrušila smluvní platy a zavedla by šestnáct platových tříd místo dvanácti. Zvýšila by ale zhruba dvojnásobně na osm měsíčních platů pokutu za nesprávný úřední postup a zrušila by některé výhody. Norma taky ruší oprávnění vlády upravit organizační strukturu služebního úřadu, které má zůstat pouze generálnímu řediteli státní služby. Jeho funkční období má být ze zákona šestileté.

Novela by dále zrušila možnost vysokých odměn, jejich celkový roční úhrn by nesměl překročit čtvrtinu ročního platu. Úředníci by taky neměli výsluhu, tedy příspěvek k důchodu jako sociální zajištění státních zaměstnanců.

Celkové dopady normy na státní rozpočet důvodová zpráva nevyčísluje. Uvádí, že vznik Generálního ředitelství státní služby bude letos stát 60 miliónů korun a o třicet vzroste počet zaměstnanců Úřadu vlády. Předloha by měla být účinná od příštího roku.

Profesory by měl jmenovat šéf Senátu

Vláda na svém zasedání schválila změnu v procesu jmenování profesorů, napříště už by nové profesory nejmenoval prezident, ale předseda Senátu.

„Vyšli jsme vstříc politickým dohodám, jde nám o to, aby byl odblokován proces jmenování profesorů,“ konstatoval premiér Jiří Rusnok. Ke změně ale vydala silně negativní stanovisko konference rektorů.