„Vrchní soud se opíral jen o skutečnosti známé před vazbou, útěková vazba nemůže být dána jen proto, že obžalovanému hrozí vysoký trest. Pokud i po delší době intenzivního vyšetřování nejsou orgány činné v trestním řízení schopné prověřit poznatky k útěku mající počátek před začátkem trestního stíhání nebo to opomenou prověřit, musí vazební soud věnovat zvýšenou pozornost tomu, jestli hrozba útěku obstojí i po uplynutí delšího času, po kterou je stěžovatel ve vazbě,“ vysvětlila verdikt soudkyně Kateřina Šimáčková.

Současně tvrdě kritizovala soud za postoj k Rathovým žádostem o propuštění z vazby, kde Vrchní soud argumentoval tím, že když se Rath neštítil vyvádět peníze ze zakázek, určitě by se neštítil ani utéct do ciziny.

„Vynášet charakterové odsudky jen s ohledem na druh páchání trestné činnosti, za kterou je obviněný stíhán, je flagrantním porušením presumpce neviny,“ tepala soudce Vrchního soudu Kateřina Šimáčková.

Prodlužování vazby musí být odůvodněné

Ústavní soudci rovněž upozornili, že Vrchní soud měl reflektovat skutečnost, že plynutím času se oslabuje důvod trvání vazby.

Ústavní soudci ve čtvrtek při čtení rozsudku.

FOTO: Petr Kozelka, Právo

„Riziko uprchnutí nebo skrývání se obviněného za účelem vyhnutí se trestnímu stíhání nemůže být v případě dlouhotrvající vazby založeno výlučně na skutečnosti, že obviněnému hrozí vysoký trest. Delší trvání vazby musí být ospravedlněno dalšími závažnými konkrétními důvody, které vylučují nahrazení vazby jiným opatřením podle trestního řádu,“ konstatoval vedoucí odboru vnějších vztahů ÚS Vlastimil Göttinger.

ÚS také upozornil, že když Vrchní soud propouštěl v listopadu 2013 Ratha na svobodu, ve svém odůvodnění odporoval svému verdiktu starému několik týdnů, to vše při stejném skutkovém stavu. S verdiktem senátu nesouhlasila soudkyně Ivana Janů.

O hmotnou satisfakci Rath nestojí

Rath podle svých slov o žádosti o odškodnění neuvažuje.

„Mně o žádnou satisfakci, myslím hmotnou, nejde, skutečně to nejvíc postihlo moje děti a tam nevím, jestli by jim něco takového pomohlo, nebo nepomohlo,” řekl Rath, který trvá na své nevině.

David Rath

David Rath

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Rath tvrdí, že přepisy odposlechů, které jsou podle obžaloby hlavním důkazem v kauze, neodpovídají záznamu. Nepravdivý je podle něj také protokol o jeho zadržení v květnu 2012.

Verdikt ÚS je podle něj důležitým rozhodnutím „směrem ke kultivaci našeho represivního systému”. „Soud si uvědomuje, že v ČR dochází ke zneužívání institutu vazby a nebezpečí, které z toho vyplývá,” dodal.

Údajná korupce u veřejných zakázek

Exposlanec a bývalý středočeský hejtman se z vazby nakonec dostal až loni 11. listopadu, ve vězení strávil 1,5 roku. Ústavní soudci po tu dobu všechny jeho stížnosti, kterých bylo nejméně 12, odmítali bez detailního projednání.

Státní zástupce v Rathově kauze viní skupinu jedenácti osob z ovlivňování veřejných zakázek ve Středočeském kraji v letech 2011 a 2012. Měly se týkat opravy zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici a modernizace nemocnic. Podmínky obchodních soutěží, financovaných z části dotacemi Evropské unie, byly údajně „ušité na míru” předem domluvené firmě.