Nebývale velký zájem o výuku ruského jazyka spustili mezi studenty Střední školy letecké v Kunovicích na Uherskohradišťsku dva žáci třetího ročníku, kteří se před časem vrátili z východoevropského aerosalonu Maks 2013.

Po jejich návratu si dalo šedesát z devadesáti studentů prvních až třetích ročníků přihlášku k výuce nepovinné ruštiny. „Šokovalo mě to, nic jsem jim nenařizoval,“ říká ředitel školy Hynek Horňáček. „V současné době se u nás dobrovolně učí ruský jazyk čtyřicet procent žáků, kupují si i sami knížky. Ruštinu studují ve svém volném čase,“ dodal.

Podle ředitele je to nejen překvapení pro školu, ale především pro blízké letecké závody Aircraft Industries, které se školou úzce spolupracují.

„Firma zpracovává dokumentaci ke svým vyrobeným letadlům v angličtině a ruštině. Takže je to pro naše žáky plus,“ podotkl Horňáček.

Pro ředitele není jednoduché sehnat jazykáře a ruštinářky na školách ještě po revoluci zůstalyředitel gymnázia

„Většinu letadel dodáváme do Ruska. A nemyslím si, že to bude do budoucna jiné, našimi majiteli jsou Rusové. Pro studenty, kteří u nás po škole budou pracovat, bude znalost ruštiny určitě výhoda,“ poznamenala generální ředitelka Aircraft Industries Ilona Plšková.
Kunovická škola se specializuje na výuku leteckých mechaniků všech kategorií. Spolu se svým zřizovatelem, kterým je právě Aircraft Industries, je evidována leteckými úřady Evropské unie jako výcviková organizace.

Zájem i v Ostravě

S ruštinou nezůstává pozadu ani ostravské Wichterlovo gymnázium. „Během posledních dvou tří let se u našich studentů rapidně zvýšil zájem o výuku ruského jazyka. Přitom po revoluci se ruština téměř vytratila a její výuka u nás dojížděla v těch vyšších ročnících. Teď je ale situace taková, že ruštinu studenti sami chtějí, od loňského školního roku ji učíme opět už i v primě,“ sdělil Právu ředitel ostravského osmiletého gymnázia Antonín Balnar.

Podle ředitele je důvodem zmrtvýchvstání výuky ruského jazyka mimo jiné to, že se na základních školách začaly vyučovat dva cizí jazyky. „Pro ředitele základních škol není určitě vůbec jednoduché sehnat jazykáře a ruštinářky na školách ještě po revoluci zůstaly,“ vysvětlil Balnar. „Když jsem se ale ptal našich studentů, proč se chtějí učit rusky, tak mi řekli, že si prostě vybírají jeden cizí jazyk na západ od našich hranic a jeden na východ. Ruština jim má pomoci dorozumět se v dalších slovanských zemích,“ zkonstatoval ředitel.

V Karlových Varech je výuka běžná

Výuka ruštiny na středních školách v Karlovarském kraji je zcela běžnou záležitostí. „Na školách zřizovaných krajem se učí ruštinu 1067 studentů,“ uvedla mluvčí Krajského úřadu v Karlových Varech Andrea Bocková, podle které je výuka ruštiny možná na celkem čtrnácti středních školách v regionu.

Šest z nich sídlí přímo v Karlových Varech, kam přijíždějí ročně desítky tisíc lázeňských hostů z rusky hovořících zemí. Ruštinu ale nabízejí i střední školy v Mariánských Lázních, Chebu, Ostrově a Žluticích na Karlovarsku a v Sokolově a v Chodově na Sokolovsku.

Domluvit se s lidmi z východu

Motivace, proč se učit ruštinu, mohou být ale někdy překvapivé. Pro dvanáctiletou Ludmilu Žlábkovou ze základní školy SNP v Hradci Králové to byla moderní gymnastika, které se věnovala.

„Byla jsem na mezinárodních závodech a tam bylo hodně závodnic, které rusky uměly. Třeba z Ukrajiny, ale i Izraelky,“ prozradila. Jazyk jí zaujal, proto se již před dvěma lety přihlásila na nepovinnou výuku ruštiny.

Zvýšený zájem o výuku ruštiny zaznamenala i plzeňská Západočeská univerzita (ZČU).

„Docela výrazně stoupá, zvláště potom, co bylo právě před rokem otevřeno Ruské centrum při našem Ústavu jazykové přípravy,“ řekla Právu mluvčí ZČU Kamila Kvapilová. Podle Vlasty Klausové, ředitelky centra, studentů ruštiny přibylo i přes nepříznivý demografický vývoj.

Přičítá to mimo jiné právě provozu centra, kde kurzy zatraktivňuje filmový klub, nechybí besedy, prezentace, semináře i setkání českých a ruských studentů. Jeho součástí je také špičkově vybavená knihovna.