"Na jednání půjdu jako zástupce občanů, kteří požadují revizi církevních restitucí a dali k tomu ve volbách ČSSD mandát vítězné strany. Chci jednat mimo jiné o výrazném snížení dopadu restitucí na státní rozpočet, o účelu, na který budou prostředky z finančních náhrad používány, nebo třeba o vynětí areálu Pražského hradu z restitucí," popsal v pondělí Sobotka požadavky své strany, s nimiž půjde na čtvrteční schůzku.

Ustupovat nelze, tvrdí církve

Generální sekretář ČBK Tomáš Holub řekl, že církve se budou snažit vysvětlit svoji pozici ve společnosti, osvětlit důvod vyjednaného postupu restitucí, jehož součástí je do budoucna odstřižení placení církví od státního rozpočtu. Podle Holuba si také církve budou se zástupci ČSSD ujasňovat, co se od církví očekává.

Holub minulý týden zopakoval, že církve nemohou z původní dohody se státem ustoupit, protože by pak nemohly naplnit očekávanou službu ve společnosti.

Církevní restituce
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

Sociální demokraté usilují o změny v církevních restitucích také při jednání o vládě s hnutím ANOKDU-ČSL. Zatímco ANO se debatám nebrání – jeho šéf Andrej Babiš kritizoval inflační doložku finančního narovnání – lidovci chtějí zachovat nynější stav. I kvůli neshodám s možným koaličním partnerem požádal Sobotka o jednání s církvemi.

Před říjnovými volbami sociální demokraté uvažovali také o možnosti uspořádat o církevních restitucích referendum, což požadují komunisté, nakonec ale od této možnosti ustoupili. Připouštějí, že bez dohody s církvemi nebude možné docílit změn v restitucích.