Střídání ročních období je způsobeno sklonem zemské osy. Protože je nakloněna o úhel 23,5 stupně, dochází při oběhu Země okolo Slunce k opakovanému přiklánění a odklánění severní a jižní polokoule. Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní léto a na jižní zima, je-li přikloněna jižní polokoule, je tomu naopak.

Od 21. prosince se den bude postupně prodlužovat a Slunce bude stoupat stále výš a výš nad obzor. Kolem 21. března překročí rovník a nastane jarní rovnodennost. Toho dne má den i noc stejnou délku.

Dále Slunce pokračuje na své pouti na severní polokouli a kolem 21. června se dostane k obratníku Raka. Nastane letní slunovrat, který zároveň označuje začátek astronomického léta. Poté se Slunce vydá zpět k rovníku, který opět překročí kolem 23. září.

Země není jedinou planetou sluneční soustavy, na které se střídají roční doby. Velmi podobně je tomu i na Marsu, který je ze všech známých nebeských těles Zemi nejpodobnější.