Až šedesátkrát za hodinu se předklánějí před výheň. Z tavicí pánve v peci si přes jeden z osmi „pekelných“ otvorů nabírají na sklářskou píšťalu roztavenou skelnou hmotu. V peci dosahuje teplota 1250 stupňů a žár z ní sálá přímo na skláře. „Člověk si zvykne na všechno, když tady děláte třicet roků. Ta parna se dají vydržet, ale je pravda, že nás to zmáhá,“ přiznal Pavel Mimochodek.

Za osmihodinovou směnu do sebe každý ze sklářů dostane přes deset litrů tekutin. „Musíme hodně pít. Jinak by nás to dostalo. Dnes tady máme jen jednu pec, ale když jsme jeli v minulosti na čtyři, byl tady ještě větší hic. Lidé z toho kolabovali,“ podotkl sklář. „Občas se stane, že některý z chlapů, hlavně mladých, odpadne i teď. Ale tělo si postupně zvykne na všechno,“ doplnil jej jeden ze starších mistrů řemesla.

Vedro při tavicích pecích skláři přežijí jen s větším přísunem tekutin. Během osmihodinové směny vypijí přes deset litrů vody a nealko piva.

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

Každou chvíli se nad otvor v peci naklání Antonín Popelka. Na otázku, jak v současných vedrech práci u tavicí pece zvládá, jen lakonicky odpovídá: „Těžko“. Dodává, že kromě žáru vycházejícího z pece se skláři potýkají s menším množstvím kyslíku. „Ten si bere oheň. Ale snažíme se v budově stále větrat.“

Pivo mají zakázané

Hlavní tekutinou ve sklárně je voda a nealkoholické pivo. „Klasické pivo nám zakázali, a tak pijeme nealko, ale to je tak na…, však víte na co. Pivo bylo lepší, mělo hořčinu a ulevilo se ledvinám. Ale když člověk celý den chlastá jen vodu, je to o ničem,“ zavzpomínal na doby dávno minulé další ze sklářů.

Vedro při tavicích pecích skláři přežijí jen s větším přísunem tekutin. Během osmihodinové směny vypijí přes deset litrů vody a nealko piva.

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

„Pivo už pít chlapi opravdu nemohou. Zákoník práce je nekompromisní,“ pousmál se ředitel skláren Marek Mikláš. Vedení v těchto vedrech sklářům ulevuje alespoň větším množstvím delších přestávek. „Patnáct minut na každé dvě hodiny,“ podotkl ředitel. I tak ale mistři svého řemesla přiznávají jedno: „Když skončíme směnu, máme toho plné husle,“ tvrdí za všechny Pavel Mimochodek.

Práci sklářských mistrů z Květné si může v těchto letních vedrech na vlastní kůži vyzkoušet i laická veřejnost. V první srpnovou sobotu se v areálu jedné z nejstarších skláren v Česku koná den otevřených dveří.