Vláda rozpočtové odpovědnosti proto již před rokem rozhodla, že si posvítí na peníze, které se každoročně vydávají ze státní kasy na členství v mezinárodních organizacích. Když loni v červenci schválila úkol pro ministry a šéfy státních institucí, aby předložili do října přehledy, způsobila velké pozdvižení.

Ukázalo se totiž, že nikdo nemá přesnou informaci, kolika a jakým organizacím se posílají milióny jako členské příspěvky. Seznam organizací s českou účastí vznikl až po devíti měsících a ministři by ho měli už brzy projednat.

Výběr organizací a institucí, v nichž je Česká republika členem:

Mezinárodní instituce pro vztahy Slunce–Země

Mezinárodní centrum pro standardní číslování seriálových publikací

Mezinárodní společnost větrného inženýrství

Von Karmanův institut dynamiky tekutin

Evropská organizace pro astronomický výzkum jižní polokoule

Haagská akademie mezinárodního práva

Rada pro implementaci míru v Bosně a Hercegovině

Skupina Pompidou (je součástí Rady Evropy, která se zabývá problematikou drog)

Zvláštní tribunál pro Libanon

Zvláštní soud pro Sierra Leone

Je v něm uvedeno 472 položek, které představují 3,3 miliardy korun vyplacených v roce 2011 za pouhé členství v různých uniích, federacích, asociacích, komisích či agenturách. Z přehledu vyplývá, že v těchto organizacích působí 473 Čechů, ale podle odhadu jich může být až 550.

Cílem akce je najít možnost, jak ušetřit. Podle dokumentu pro vládu, který předkládají společně ministři zahraničí Karel Schwarzenberg a financí Miroslav Kalousek (oba TOP 09), nemají různé resorty jasno, co členství v organizacích Česku přináší. „Ne vždy bylo doloženo, kdo a jak o členství v organizaci rozhodl. Resorty mají málo informací o počtu občanů ČR pracujících v mezinárodních organizacích, a to nejen o řadových pracovnících, ale i v řídicích funkcích. Nejsou s občany ČR v nich dostatečně v kontaktu a málo dbají o využití jejich potenciálu pro ­záj­my ČR,“ napsali oba ministři ­vládě.

Bez vlády nesmí dát ani korunu

„Jako největší problém se ukázala kontrola a pravidelné posuzování přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích,“ uvedli Kalousek se Schwarzenbergem. Ministerstva zkritizovali, že v některých organizacích setrvávají jen ze setrvačnosti a sledují jen úzce resortní zájem.

Výsledkem vládního jednání by mělo být přehodnocení členství v některých organizacích. Jde o to, nejen některé opustit, ale třeba se jen pokusit snížit příspěvek. Již dříve si vláda vymínila, že pokud nebude souhlasit, pak žádný resort nepřijme žádné nové členství. Navíc příspěvky již od roku 2014 nebude rozesílat ministerstvo zahraničí, ale každý resort sám ze svého rozpočtu, a bude muset o peníze na to dopředu požádat.

Největšími bumbrlíčky jsou NATO, OSN, mezinárodní banky či OECD. Např. resort obrany zaplatil před dvěma lety NATO více než půl miliardy korun. Na nové sídlo Aliance v Bruselu ČR přispěje celkem 400 milióny korun.
Do rozpočtu OSN, na mírové operace, rekonstrukci jeho sídla a provoz infocentra přispělo v roce 2011 Česko 465 milióny korun.

Někteří jen stovky

V příspěvcích organizacím jsou příliš velké rozdíly. Členství v Radě Evropy stálo před dvěma lety téměř 60 miliónů korun, v Meziparlamentní unii 3,7 miliónu. Mezinárodní visegrádský fond z Česka dostal 37,6 miliónu, Světová zdravotnická organizace (WHO) 29,7 mil. a Mezinárodní organizace práce (ILO) 27 miliónů Kč. Za členství v Mezinárodní organizaci kriminální policie ­INTERPOL se zaplatilo 9,3 ­mi­liónu korun.

Některé organizace je těžké identifikovat, případně mohou vzbuzovat pochybnost, zda je členství v nich pro ČR opravdu nezbytné. Tak například více než 11 ­mi­liónů stálo v roce 2011 členství v Mezinárodním centru pro standardní číslování seriálových publikací (ISSN). Mezinárodním standardním číslem seriálové publikace neboli ISSN se označují grafické dokumenty, které vycházejí pod společným náz­vem. Jde např. o noviny, časopisy, ročenky, edice odborných a vědeckých knih, sborníky či materiály z kongresů.

Česko je také členem Mezinárodní společnosti větrného inženýrství, Von Karmanova institutu dynamiky tekutin či Evropské organizace pro astronomický výzkum jižní polokoule. Příspěvky v těchto organizacích jsou ale podstatně nižší. Mineralogové platí za členství ve své mezinárodní asociaci ani ne tisíc korun.

Resort zahraničí chce jít příkladem a již ohlásil záměr vystoupit mj. z Haagské akademie mezinárodního práva, Rady pro implementaci míru v Bosně a Hercegovině, Skupiny Pompidou či také ze Zvláštního tribunálu pro Libanon nebo Zvláštního soudu pro Sierra Leone.

Opuštění libanonského tribunálu se ale nelíbí resortu spravedlnosti, neboť se v něm neplatí ani koruna a navíc v něm má ČR od letošního ledna své zastoupení.