„Žáby vědí, že se ochladí. Ropuchy potřebují, aby bylo více tepla a sluníčka po delší čas. Takže vyčkávaly. Skokani hnědí spěchali, protože těm nevadí, když vajíčka nakladou do již prohřáté horní vrstvy vody,“ vysvětlil biolog z prostějovské firmy Biokonsulting Ivan Zwach.

Letošní rok je podle biologa s migrací žab ze zimovišť zcela ojedinělý, a to právě kvůli průběhu počasí a rychlému nástupu jara a tepla. „Letos nastala kumulace tahu, ke které dochází zřídka. Normálně je mezi tahem skokanů a ropuch rozdíl 14 dnů i více, nyní se tahy spojily,“ řekl Zwach.

Zatímco skokanům nevadí při tahu a kladení vajíček teploty kolem nuly, ropuchy si dovedou počkat až na šest, osm a deset stupňů teplou vodu v rybnících.
„Příklad z Hamrů je toho dokladem. Situace v různých lokalitách ale může být hodně odlišná, záleží i na zimovišti, vlhkosti a dalších faktorech,“ připomněl Zwach, podle kterého obecně platí, že populaci žab a obojživelníků nevadí nejvíce počasí, ale, jak říká, virtuální způsob ochrany přírody.

„Provozovaný systémem zákazů, příkazů a povolení, kdy bez fyzické kontroly se ochrana přírody vykonává úředníky v kancelářích fajfkováním splněných úkolů na papíře,“ dodal biolog.