„Zájem bank je teď velký. Nabízejí, že se s námi podívají na naše představy a nabídnou nám na míru to, co potřebujeme,“ řekl Právu generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Právě římští katolíci si mají z 59miliardového koláče, který poplyne církvím příštích 30 let, ukousnout největší díl.

Stát jim zákonem přislíbil, že jim za třicet let vyplatí 47,2 miliardy korun. Z toho roční splátka činí 1,573 miliardy. Navíc bude nesplacená část peněz zhodnocována o oficiálně vykázanou inflaci, a to vždy s dvouletým zpožděním.

Jestli je pro banky církev zajímavým klientem, jak občas od nich slyšíme, tak by měly zajímavému klientovi dát zajímavou nabídku.Joel Ruml

Inflace v roce 2011 dosáhla 1,9 procenta. Katolíci tedy letos jen na úrocích z uvedených 47 miliard dostanou 897 miliónů. Katolická církev kromě toho letos dostane – stejně jako dosud – téměř miliardu na státním příspěvku mj. na platy. Katolíkům by mělo tedy na konci roku přistát na účtech přes tři a půl miliardy korun.

Část peněz budou zřejmě chtít ve státních dluhopisech, díl hotových peněz se chystají vložit do oprav nemovitostí a zbytek do bankovních produktů.

Biskupové budou mít podle ekonoma Holuba svobodu, jak s penězi naloží. „Ale na úrovni České biskupské konference také zpracováváme návrh finančního fondu či způsobu spravování financí, který nabídneme všem. Bude profitovat z toho, že bankovní domy nebudou placeny osmkrát, ale jen jednou, a také že tam budou finance ve větší míře,“ řekl Holub.

Na začátku se jen opatrně oťukávali

Velký zájem získat pod svá křídla církevní peníze má např. Komerční banka, která podle náměstka generálního ředitele Petera Palečky vyškolila přes stovku zástupců, kteří se mají snažit církevním představitelům vyjít vstříc.

Získat si církevníky na svou stranu není jednoduché. „Poprvé byla komunikace hodně distanční, ale když jsme se s některými církevními subjekty potkali podruhé, potřetí a vysvětlili jsme jim empaticky, že nám jde o to, jim pomoci, že máme hromadu lidí, kteří vědí, jak prostředky optimalizovat, tak se komunikace mnohem zlepšila,“ řekl Právu Palečka.

Předseda Ekumenické rady církví a nejvyšší představitel českobratrské církve evangelické Joel Ruml Právu potvrdil, že se několika jednání s bankami účastnil a byl občas nemile překvapen přístupem a nabídkami bankovních reprezentantů.

„Jestli je pro banky církev zajímavým klientem, jak občas od nich slyšíme, tak by měly zajímavému klientovi dát zajímavou nabídku,“ řekl Ruml.

Některé banky podle něj zřejmě nečetly zákon a nepochopily, že už nejsou chudí příbuzní, a také, že mají mezi sebou odborníky. „Jako by platilo, že v církvích jsou lidé, kteří nemají ponětí, jak to ve finančním světě chodí,“ podotkl Ruml.

Českobratrská církev od státu teď dostává 82 miliónů korun ročního příspěvku. Na konci roku ještě získá roční splátku 76 miliónů a k tomu 43 miliónů úroků.

Podle Rumla peníze rovnoměrně rozdělí. „Už dnes nějaký majetek máme v nemovitostech a nějaký v bankovních produktech. Musíme to dobře zpracovat, aby ty prostředky byly dobrým základem pro novou dobu,“ dodal Ruml.

Dosud je nebrali příliš vážně

To, že církve zatím nejsou finančními institucemi brány příliš vážně, ale díky vyrovnání se státem se jejich obraz v očích finančníků zlepší, připouští i Palečka. „Církve nejsou zatím subjekt, který by byl brán jako rovnocenný – ve smyslu velikosti obchodních operací, jaké běžně mají korporátní klienti. Ale je to subjekt, který se bude do budoucna chovat jinak než neziskový subjekt,“ vysvětlil Palečka.

S církvemi již delší dobu spolupracuje a samozřejmě věří v intenzivnější vztahy také ČSOB nebo Česká spořitelna. „Spolupracujeme již i v oblasti příprav na majetkovém vyrovnání, nabízíme komplexní servis od strategického poradenství, konzultací, běžných bankovních služeb, až po správu aktiv a investiční poradenství,“ řekl Právu mluvčí spořitelny Marek Pšeničný.

Peníze bude od státu dostávat 16 církví ze sedmnácti. Jedině bratrská jednota baptistů téměř čtvrtmiliardu odmítla, i když stát po dohodě mezi církvemi sumu baptistům přiklepl. Podle představitelů baptistů na ně jejich církev nemá nárok, protože o žádný majetek nepřišla a náhrada jí tudíž nepatří.

Církve budou během letošního roku moci také žádat o navrácení nemovitostí v celkové hodnotě 75 miliard korun. Naprostou většinu majetku získá zpět římskokatolická církev. Podle Holuba je církev rozhodnuta získaný majetek vůbec neprodávat. „Plán je buď přímá správa, nebo dlouhodobý pronájem,“ uvedl.

Po dobu 17 let budou církve – i baptisté – každoročně dostávat státní příspěvek jako dosud. Tři roky bude ve stejné výši – celkově 1,4 miliardy. Po zbývající období se bude dotace každým rokem o pět procent snižovat.