Zdá se však, že tento Zemanův návrh, stejně jako majetková přiznání, zamíří k ledu: nezdá se poslancům ani politologům. Ba co víc, váhají i sociální demokraté, o kterých se dá předpokládat, že povedou příští vládu vstřícnou nápadům levicového prezidenta.

Politolog: Vlády by na změnu doplatily

Politolog a specialista na volební systémy Tomáš Lebeda upozorňuje, že panašování do Sněmovny by mohlo být zhoubné. „Zní to velmi populárně, ale pro parlamentní systém to není příliš vhodné. Aby vláda mohla existovat, musí mít pevnou oporu v Poslanecké sněmovně a tu oporu jí dává koalice politických stran. Panašování dá mnohem větší sílu jednotlivcům, kdežto strany oslabuje,“ míní Lebeda.

Podle něj by panašování ještě více destabilizovalo už tak křehký politický systém, který u nás mnohdy stojí na slabých, stojedničkových vládách.

Panašování v komunálních volbách nefunguje, to je tragický omyl.Marek Benda (ODS)

„Takový systém by podporoval i to, aby se kandidáti i v rámci jedné strany proti sobě vymezovali, soupeřili spolu. Už dnes máme problém se stabilitou vlády, vládní politika mnohdy stojí na jednom až dvou hlasech. Nenechme se zmást tím, co je v komunálních volbách: tam to ve skutečnosti panašování není, jen se to tak tváří. Tam je to nastavené velmi špatně,“ řekl Právu Lebeda.

V komunálních volbách je pro jednotlivého kandidáta mnohem složitější, aby byl „vykroužkován“ výš: musí nasbírat nejméně o deset procent preferenčních hlasů víc, než je průměr na kandidáta. V opačném případě získá preferenční hlasy celá strana.

Podobně nesmířlivý je předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Vůbec jsem nepochopil, co tímhle pan prezident myslí. Panašování v komunálních volbách nefunguje, to je tragický omyl,“ reagoval na dotaz Práva.

„Dokazuje to příběh Prahy 5 z voleb v roce 2006, kdy starosta Milan Jančík získal nejméně hlasů, a přesto byl zvolen. Tenhle systém by měl logiku v případě, kdy by proti sobě stáli tři kandidáti. Takový návrh nikdo do Sněmovny ani nepošle, to nemá žádný smysl,“ míní Benda, který by byl spíše pro nahrazení poměrného systému většinovým.

Hlavní problém bych vnímal v tom, že bude tento systém pro řadu voličů nesrozumitelný.Jeroným Tejc (ČSSD)

A podobný názor má i šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík. „V parlamentních volbách nevolíte konkrétní osoby, ale politický směr, program. V komunálních volbách je to dobrá věc, uměl bych si to představit i v krajských, ale u voleb do Sněmovny by to asi nepřineslo kýžený efekt. Spíše rozptýlení politického směru,“ řekl Právu Gazdík.
Ten by se změně voleb také nebránil. „Ve většinovém systému bych si panašování představit uměl,“ uvedl.

Tejc: Voliči by tápali

Rozpačitá je i soc. dem., která se Zemanem jinak souzní. Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc řekl Právu, že o tzv. panašování s prezidentem diskutoval minulý týden ve středu na Hradě.

„Řekl jsem, že to je věc, o které jsem ochoten se bavit,“ uvedl Tejc s tím, že ale debata o změně volebního systému musí být hluboká. V panašování vidí šéf poslanců soc. dem. velká rizika. „Hlavní problém bych vnímal v tom, že bude tento systém pro řadu voličů nesrozumitelný aspoň v prvních letech,“ podotkl.

Podle Tejce je vhodnějším způsobem, jak posílit roli osobností v politice, snížení hranice preferenčních hlasů. Nyní je pět procent, Tejc si dokáže představit čtyři nebo tři procenta.

Obecně ale soudí, že změna volebního systému není samospasitelným řešením. Prohlásil, že je skeptický k tomu, že by mohl volební systém změnit politiku k lepšímu.

Panašování v parlamentních volbách využívají například v Lucembursku a ve Švýcarsku. Na Slovensku se panašováním volí krajští zastupitelé, na rozdíl od ČR jsou ale kandidáti seřazeni na jednom hlasovacím lístku podle abecedy, nejsou rozděleni podle stranické příslušnosti.