Kontroloři kritizují zejména to, že resort dosud nepředložil žádnou koncepci rozvoje léčeben, přestože vláda v roce 2002 schválila dokument, v němž jsou cíle psychiatrické péče popsány. Například z něj vyplývá, že péči ve velkých léčebnách měla částečně nahradit psychiatrická léčby v nemocnicích, v krizových centrech a v domácím prostředí. "Omezování kapacity léčeben na maximálně 500 lůžek mělo přinést kvalitnější terapii a lepší přístup k pacientovi," doplnil viceprezident NKÚ Miloslav Kala.

Celková kapacita všech ústavů měla klesnout pod 6000 lůžek následné péče. "Jen osm kontrolovaných léčeben má přes 6000 lůžek, resort zdravotnictví přitom spravuje patnáct obdobných zařízení," upozornil Kala. Pět z osmi kontrolovaných léčeben přitom má přes 500 lůžek, další tři z nich pečují o víc než tisícovku lidí.

"Kontroloři zjistili, že koncepční materiály ministerstva rozvoj psychiatrické péče neřeší vůbec," dodala mluvčí.

Nedostatky v hospodaření a ve veřejných zakázkách

Kontroloři dále našli nedostatky v hospodaření. Léčebny například uzavíraly nájemní smlouvy na dobu neurčitou, ačkoli jim to zákon neumožňuje. V některých smlouvách také chyběla možnost výpovědi při neplnění povinností.

NKÚ zjistil chyby také při kontrole veřejných zakázek. Například Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod postupovala nestandardně, když s jedním dodavatelem stavebních prací uzavřela dvě smlouvy o dílo za celkem 4,8 miliónu korun, které pak pomocí dodatků výrazně rozšířila. Konečná cena se vyšplhala na 12,1 miliónu korun.

Úřad se zaměřil na hospodaření osmi psychiatrických léčeben v letech 2010 a 2011. Kontroloři prověřili, jak ústavy nakládaly s majetkem za 2,6 miliardy korun a s finančními prostředky ve výši 130,4 miliónu korun. NKÚ zkontroloval také ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem těchto ústavů.

Ministerstvo přiznalo chyby

„Ministerstvo zdravotnictví si je plně vědomo dluhu, který vůči psychiatrické péči dlouhodobě, tj. posledních dvacet let, stát má. Resort se touto otázkou intenzivně zabývá. Výsledkem dosavadních kroků je příprava systémového řešení, které by mohlo být již od příštího roku realizováno za využití prostředků evropských fondů, a to ve výši zhruba šest miliard korun,“ řekla Právu v pondělí Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva zdravotnictví.

Dodala, že cílem této reformy je mimo jiné odstranění právě těch nedostatků, na které poukazuje i kontrolní závěr NKÚ. „Ministerstvo chce jít cestou rozvoje komunitní péče, transformace psychiatrických léčeben a humánního způsobu léčby v přirozeném prostředí pacientů,“ sdělila Plívová.