Článek
„Netvrdím, že se vždy shodnu s Národní rozpočtovou radou, ale její zrušení nepřipravuji,“ prohlásila Schillerová kategoricky. Připomněla, že radu, která dohlíží na dodržování rozpočtových pravidel, před osmi lety zakládala zákonem předchozí vláda hnutí ANO.
Ministerstvo financí se s radou dostalo do sporu kvůli návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Podle rady vláda rozpočet se schodkem 310 miliard korun předložila v rozporu se zákonem, protože deficit překročil povolené výdajové rámce. Ministerstvo návrh hájí, podle něj se omezení schodku na rozpočet nevztahuje, protože se jím vláda zabývala po vrácení Sněmovnou, nikoli v řádném termínu v září.
Babiš v sobotním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct řekl, že se stanoviskem rady k rozpočtu nesouhlasí. Instituci označil za zbytečnou. Náměstek Mach v neděli uvedl, že zrušením rady by se ušetřily desítky milionů korun. „Zaslechl jsem, že o její zbytečnosti mluvil i premiér. Jako člověka, který by rád rušil zbytečné úřady, mě to potěšilo,“ řekl.
Podle ekonomů však rozpočtová rada už mnohokrát prokázala svoji kompetenci bez ohledu na politickou situaci. Má tři členy, aktuálně ji vede ekonom Mojmír Hampl, bývalý člen Bankovní rady ČNB, který má za sebou angažmá v České spořitelně či společnosti KPMG.
Slova o rušení hodnotí členové rady jako faul. „Rada bere se shovívavostí poslední komentáře zástupců vlády týkající se budoucnosti rady. Uvedené komentáře jsou tímtéž, jako kdyby hráč, který právě zahrál míč do autu či udělal faul, hlasitě volal, že chce zlikvidovat funkci rozhodčího na hřišti,“ stojí ve stanovisku zaslaném Novinkám.
„Přesvědčivější by návrhy na rušení rady byly, kdyby vláda sestavila vyrovnaný rozpočet a hodlala jej jako vyrovnaný či v mezích pravidel držet celé volební období. Pravý opak je pravdou, vláda navrhla rozpočet, který flagrantně porušuje existující právo,“ uvádí stanovisko dále.
Babišova vláda na konci ledna schválila návrh rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun po loňských 290,7 miliardy.
Porušuje vláda zákon?
Podle rady by maximální schodek mohl dosáhnout maximálně 247 miliard korun. Zákon stanovuje limit v letošním roce na 1,75 procenta hrubého domácího produktu.
„Není to pravda,“ uvedl Babiš. Radu podle něj vláda nebude poslouchat. Schillerová tvrdí, že se zákon nevztahuje na situaci, kdy vláda rozpočet vrácený poslanci přepracovala. Pro takový případ budou podle ní platit až nová pravidla, jejichž návrh kabinet poslal Sněmovně současně s rozpočtem.
Úvahy o rušení rady považují ekonomové za nešťastné. „Věřím, že na to nedojde. Rozpočtová rada má dlouhodobě vynikající reputaci. Dokáže identifikovat rizika a komunikovat je věcně a podloženě. Umožňuje tak politikům i veřejnosti činit kvalifikovaná rozhodnutí,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Podle něj se radě navíc daří postupovat nestranně, když bez ohledu na momentální složení vlády zůstává ve svých názorech konzistentní.
„Její role je dnes důležitější než dříve. Veřejné finance se nacházejí na neudržitelné trajektorii a brzy je čekají historické výzvy, jako je nepříznivý demografický vývoj,“ řekl Hradil. Dodal, že rada rozpočtovou politiku dokáže umravňovat i nepřímo, když pomáhá formovat veřejné mínění. Tlak veřejnosti pak přispívá k rozpočtové umírněnosti.
Nepostradatelná rada
Experti také odmítají argument, že bez rady by stát významně ušetřil. „Drobná úspora ze zrušení rozpočtové rady není úměrná přínosům, které poskytuje,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Rada podle něj odhaluje slabá místa v rozpočtech, poukazuje na rizika a dokáže je vyhodnotit. „Je to vysoce profesionální instituce, byť malá co do počtu zaměstnanců a vlastního rozpočtu. S ohledem na výsledky je však nepostradatelná,“ zdůraznil Dufek.
Odmítavě se k Babišovu názoru staví i ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa. „Radu bych rozhodně nerušil,“ uvedl. Připomněl, že státní rozpočet je složitý a většina veřejnosti se v jeho přípravě neorientuje, proto je podle něj důležité, aby existovala skupina expertů, která kontroluje kroky politiků.
Podobnou instituci má podle něj většina vyspělých zemí a její fungování označuje za rozumnou investici, pokud odborníci svou práci odvádějí kvalitně. „Tato podmínka dle mého soudu platí,“ dodal Skořepa.
