Zatímco 38 procent Čechů hodnotí s odstupem rozdělení federace kladně, na Slovensku je to 45 procent obyvatel. Vyplynulo to ze společného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění a Inštitútu pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus.

Zadavatelé pokládali respondentům z obou národů totožné otázky týkající se historických milníků jejich zemí. Ukázalo se, že vznik samostatné republiky si pochvaluje 46 procent Čechů, ale 58 procent Slováků. Vznik svrchovaného státu tak oba národy hodnotí lépe než konec federace.

Příznivců rozdělení je více

Průzkum navíc ukázal i to, že se postoj občanů obou států během let měnil. „Jistá část těch, kteří byli kdysi proti rozdělení, si dnes myslí, že to byl správný krok. Většina bývalých odpůrců si však zachovává k rozdělení zdrženlivost a zůstává u svého původního názoru,“ konstatovali autoři průzkumu.

V roce 1992 bylo například 33 procent Čechů pro rozdělení, zatímco dnes toto číslo vzrostlo na 46 procent. Naopak podíl záporných odpovědí klesnul z 59 procent v roce 1992 na současných 44 procent.

Postoje občanů ČR a SR k rozdělení společného státu
 Česká republika Slovenská republika
 Původní postoj v roce 1992/3 Aktuální postoj Původní postoj v roce 1992/3 Aktuální postoj
Pro rozdělení 33 46 29 65
Proti rozdělení 59 44 66 30
Neví 8 10 5 5
Celkem 100 100 100 100
zdroj: CVVM

Podobná tendence je i u Slováků. Před 20 lety jich pouze 29 procent souhlasilo s rozdělením, zatímco dnes činí tento podíl dokonce 65 procent. Výslovně proti rozdělení je nyní 30 procent oproti tehdejším 66 procentům. Situace se tedy takřka zrcadlově otočila.

Mělo být referendum, myslí si většina

„V obou státech výrazně převládá kritický názor na rozhodnutí politiků rozdělit společný stát bez toho, že by se k tomu veřejnost mohla vyjádřit. V Česku i na Slovensku si přibližně 70 procent lidí myslí, že rozdělení bez referenda bylo nesprávné, opačný názor zastává zhruba pětina,“ tvrdí agentury.

Respondenti z obou zemí v průzkumu odpovídali také na to, kdo podle nich více přispěl k rozdělení států. 38 procent Čechů se shodně dohaduje, že vina leží na Slovácích respektive na obou národech stejně. 11 procent to klade za vinu Čechům, zbytek neví. Slováci viní mnohem více Čechy, kteří za rozdělení mohou podle 18 procent z nich. 23 procent respondentů označilo za viníky Slováky, 47 procent oba národy.

Agentury se ptaly také na to, kdo podle dotázaných více na koho doplácel. Dočkaly se takřka zrcadlových výsledků. Zatímco dvě pětiny Čechů mají za to, že Češi dopláceli na Slováky, 5 procent uvedlo opačný názor a 35 procent tvrdí, že si byly v tomto ohledu oba národy rovné, necelé dvě pětiny Slováků zase uvedlo, že Slováci dopláceli na Čechy, zatímco podle 7 procent lidí dopláceli Češi na Slováky. 40 procent Slováků uvedlo, že na tom byly oba národy zhruba stejně.