Článek
Příprava operace trvala zhruba tři čtvrtě roku. Odborníci vyšetřovali možné dárce a příjemce a hledali shody. Měli páry, které se jim nedařilo propojit. Na počátku řetězce nakonec stanul podle Froňka altruista, který chtěl darovat svou ledvinu komukoliv potřebnému.
První den se uskutečnily tři zákroky, druhý den zbývající tři. Na operacích pracovaly dva týmy - jeden odebíral ledvinu dárcům, druhý štěpy voperoval příjemcům.
I když má transplantace ledvin od žijícího dárce lepší výsledky, v Česku se využívá zatím asi jen u desetiny pacientů. V západní Evropě se provádí častěji. V Británii či Nizozemsku ledvinu od žijícího dárce lékaři používají ve skoro polovině zákroků.
Transplantace ledvin se poprvé podařila v roce 1954 v Bostonu v USA. Pacient žil s ledvinou svého jednovaječného dvojčete dalších devět let. První úspěšné pokusy s transplantováním štěpu od zemřelého se uskutečnily v roce 1959. V tehdejším Československu se první voperování ledviny odehrálo o dva roky později v Hradci Králové.
Pacientčino tělo ale orgán odmítlo. S transplantačním programem pak začal v březnu 1966 pražský IKEM. Prvním pacientem byl čtyřiadvacetiletý mladík, který dostal ledvinu od své matky.
