V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (ve státech EU byl již od roku 1976). Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.

Letní čas zavádějí všechny země Evropské unie. Kromě nich také Spojené státy či Mexiko. Zastánci letního času argumentují úsporou energie. Výzkumy ale ukázaly, že je zanedbatelná.

Američan Benjamin Franklin, který prý s nápadem posouvat v létě čas přišel, tvrdil, že se tak ušetří na svíčkách. Dnešní odborníci ale říkají, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Střídání letního a takzvaného zimního času se přesto dodržuje.

Na hodinu se zastavily vlaky

Změna se dotkla například jízdních řádů, na hodinu se v noci zastavily vlaky. „Kvůli této změně bude 11 přímých nočních vlaků Českých drah uprostřed noci hodinu čekat na odjezd podle středoevropského času (SEČ),“ informovaly České dráhy. „Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve,“ dodávaly.

Výjimkou byl noční vlak EN 444 Slovakia z Košic do Prahy, který na českém území zastavil pouze pro výstup cestujících a po změně času jel s náskokem. Regionálních vlaků se změna nedotkla, protože v době změny času žádné nejely.

Proti letnímu času brojí po pekaři i senátor

Každoročně se objevují spekulace o tom, zda se změna času podepisuje na zdraví lidí. Odborná i veřejná obec je ale v tomto rozdělena na dva tábory. Většinou se však vyskytuje názor, že za problémy nemůže změna času, nýbrž spíše pokles slunečního svitu v podzimním a zimním období.

Mnozí lidé jsou proti posouvání času a nechybí mezi nimi politici. Prapor boje proti letnímu času za pekaře Stanislava Pecku, který zemřel v létě 2010, oprášil senátor Petr Šilar (KDU-ČSL). Ten chce v rámci Evropské občanské iniciativy nasbírat milión podpisů ze sedmi zemí EU. To by znamenalo, že by se návrhem na zrušení letního času musel zabývat Evropský parlament.

„Jde o složitý proces, který klade nemalé nároky finanční, časové, ale hlavně odborné. Chceme být dobře připraveni a vyvarovat se toho, aby naše iniciativa byla zamítnuta kvůli formálním nedostatkům,“ uvedl Šilar.

Zrušení střídání času podporuje i lidovecká europoslankyně a kandidátka na Hrad Zuzana Roithová: „Střídání času už významné energetické úspory nepřináší. Analýzy z Francie nebo USA ukázaly úspory v řádu setin procenta, zatímco z Austrálie ukázaly dokonce navýšení spotřeby. Naopak prokazatelný je negativní dopad na zdraví.“