„Těch možností je spousta. Od postupného spotřebovávání, které unikne čemukoli, po praní prostřednictvím nákupu nemovitostí,“ řekl Právu ředitel Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Milan Cícer.

„V rámci našich kauz se zabýváme případy, kdy osoba koupí nemovitost, vlastní ji třeba jen pár měsíců, a aniž by na nemovitosti došlo k jakékoli opravě, po krátké době ji prodává za dvojnásobnou hodnotu třeba stejnému subjektu, od kterého byla zakoupena,“ uvedl příklad Cícer.

Policie o způsobech legalizace ví

Podle mluvčí Policejního prezidia Pavly Kopecké policie v souvislosti s praním špinavých peněz dlouhodobě upozorňuje na některé formy legalizace černých peněz.

„Jsou mezi nimi například anonymní akcie, různé účty v zahraničí, bílí koně a podobně,“ uvedla Kopecká. Obecně se korupčníkům nevyplácí dávat najevo okázalost. Velkorysé utrácení, ale ani ukládání vysokých částek v hotovosti na bankovní účty už řadu let není bezpečné.

Zákon o bezhotovostním platebním styku zakazuje obchodníkům přijímat platby v hotovosti v částkách nad 15 tisíc eur, tedy asi 380 tisíc korun.

Limit platí i pro pojišťovny, realitní kanceláře, směnárny, leasingové firmy, advokáty či notáře. Banky musí před uložením vyšší částky na účet prověřit původ peněz nebo informovat právě FAÚ o podezřelé transakci.

Podezřelé transakce banky hlásí

Ne vždy se však zákon dodržuje. „Kupoval jsem si v autosalónu nové auto v ceně přes 400 tisíc korun. Prodejce trval na tom, abych zaplatil v hotovosti, jinak by se prý protáhlo vyřízení formalit a já bych musel na vůz déle čekat. Tak jsem peníze přinesl,“ popsal Právu svou zkušenost 60letý Jiří H. z Prahy.

Podle Cícera by se v případě předání peněz za zboží „z ruky do ruky“ mohlo jednat o porušení zákona. Vysvětlil, že banky informují FAÚ i o podezřelých transakcích, které spadají pod limit  15 tisíc eur.