Podle novely ústavy z roku 2009 "prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců".

Toto usnesení poslanci přijali poté, co na podzim 2009 zrušil Ústavní soud předčasné volby, ke kterým poslanci došli na základě speciálního zákona, který zkrátil volební období. Jeho protiústavnost napadl poslanec Miloš Melčák.

Termín? Do 60 dní po rozpuštění

Do přijetí novely ústavy nebylo vypsání předčasných voleb jednoduché. Za prvé by musela být Sněmovna tři měsíce neusnášeníschopná a za druhé ústava nechávala rozpuštění Sněmovny na libovůli prezidenta.

Podle nové úpravy prezident musí jednat, pokud se Sněmovna rozhodne.

Pokud prezident Sněmovnu rozpustí, musí se podle ústavy volby konat do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.

Ale červnový termín je zároveň těžko představitelný, protože za tak krátkou dobu nestačí strany připravit předvolební kampaň. Už proto, že kampaň k volbám krajským se teprve vlažně rozjíždí. Kromě toho by to znamenalo další velkou finanční zátěž, s níž strany nepočítaly.

Na druhé straně je pravda, že na Slovensku se předčasné volby, v nichž drtivě vyhrál Ficův soociálně demokratický Směr, uskutečnily už tři měsíce po rozpadu vládní koalice.

Volit v létě, tedy v červenci nebo srpnu, by byl nesmysl kvůli dovoleným. Je to období, kdy strany vyzývají voliče – "pusťte nás k vodě", jak to před očekávanými volbami 2009 na plakátech v létě na Jadranu předvedla ODS. Na billboardech se tehdy producírovali její špičkoví politici v plavkách. Mimochodem, na plakátech chyběl Petr Nečas.

Pravděpodobnější by tedy byl podzimní termín a spojení voleb do Sněmovny, do třetiny Senátu a do zastupitelstev krajů.

Bude vůbec přímá volba?

Další možností je volit Sněmovnu současně s přímými volbami prezidenta. Země by však do té doby byla značně nestabilní. Dosluhující nebo úřednická vláda by měla mizivou legitimitu pro návrh rozpočtu na rok 2013.

Vzhledem k zákonům jako první termín přichází v úvahu 11. a 12. ledna, poslední možnost je 1. a 2. února 2013. Termín vyhlásí předseda Senátu. Václav Klaus opustí Hrad 7. března.

Země je však v nejisté situaci. Zatímco změna ústavy již zrušila volbu hlavy státu parlamentem a zakotvila přímou volbu, chybí prováděcí zákon, bez něhož volit nelze. Rozhádaná politická scéna by pak mohla zapříčinit, že takový zákon nebude a prezidenta by vůbec nebylo možné volit.

Ale to už je katastrofická varianta, jejíž politické a společenské důsledky lze jen stěží domyslet.