V tajném hlasování klíčového výboru se pro doporučení souhlasit se jmenováním Koudelky vyslovili jen tři senátoři, pět jich bylo proti. Ačkoliv byl Koudelka v minulosti poslancem ČSSD, nezískal podporu svých stranických kolegů, kteří mají v horní komoře většinu.

Pro náměstka Justiční akademie to znamená významnou komplikaci. Stejně tak totiž v ústavně-právním výboru neuspěl jeho předchůdce Sváček a senátoři pak skutečně na svém únorovém jednání jeho vyslání do ÚS zatrhli.

Senát má o Koudelkovi definitivně rozhodnout do 7. května. Členové výboru pokládali náměstkovi ředitele Justiční akademie mj. dotazy týkající se minulosti. Koudelka tak vysvětloval postoj ke změně volebního zákona z dob opoziční smlouvy, kterou tehdy odmítl právě ÚS.

Odpovídal na otázky senátorů

Kandidát na post ústavního soudce uvedl, že pokud nechceme jít cestou holešovských výzev, tak nevidí jinou cestu než změnu volebního systému. Soudí, že by se měly posílit většinové prvky při volbách do Sněmovny nebo zavést většinový systém.

Právě Holešovské výzvy samotné se pak týkal dotaz senátora Jaroslava Kubery (ODS). „Myslíte si, že příštího ústavního soudce bude jmenovat pan Popelka z Holešovské výzvy?“ otázal se. Koudelka uvedl, že výzvu jako řešení nevidí a zopakoval, že je třeba místo toho změnit volební systém.

Senátor a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier se Koudelky zeptal, zda považuje za korektní, když jako státní zástupce, který byl do Justiční akademie vyslán na stáž, vypracoval stanovisko pro vicepremiérku Karolínu Peake (VV) týkající se pověření Stanislava Mečla vedením pražského vrchního státního zastupitelství.

Koudelka to odmítl, uvedl, že pro Peake žádný posudek nevypracoval a ani nebyl v této věci osloven. Vicepremiérka podle něj pouze využila jeho článek z časopisu Trestní právo, který se tématu týkal. Doplnil, že mu tento fakt nevadí.