Ačkoli soc. dem. − na rozdíl od komunistů − se zmírněním křivd souhlasí, vládou připravenou koncepci odmítá, protože ji považuje za příliš štědrou. A také se obává prolomení Benešových dekretů.

Koalice tvrdí, že stát musí konečně napravit křivdy. Ministryně kultury Alena Hanáková v projevu varovala, že pokud zákon neschválí, začnou se na základě nálezů Ústavního soudu církve o majetek soudit a způsob vydání bude zcela mimo kontrolu vlády a parlamentu.

„My zde můžeme rozhodnout o podobě tohoto vydávání. Pokud bude tento zákon odmítnut, proběhne vydávání soudní cestou, a to velmi živelně,“ uvedla Hanáková.
Upozornila, že pokud norma nevyjde v platnost, budou moci v příštích letech požádat další církve o financování ze státního rozpočtu. ODS, TOP 09 a véčka jsou proto odhodlaná návrh stůj co stůj prosadit. Hlasů ve Sněmovně mají k tomu dost.

Opozice se pokusila vnést neklid do koaličních lavic, když hned po ránu podala návrh na odklad projednávání zákona do dubna. Využila nepřítomnosti vládních poslanců, avšak její záměr nakonec o jediný hlas nevyšel.

Diskuse byla výhradně v režii opozice a koalice, ač považuje zákon za klíčový, až na výjimky výhrady protistrany skoro nevyvracela. Debatu nakonec poslanci přerušili a vrátí se k ní příští týden.

„Hrozí prý prolomení Benešových dekretů“

Soc. demokraté vyčítají vládě, že chce velkoryse církvím splácet miliardy ročně v momentu, kdy chce šetřit na lidech. „Vláda, která sama sebe nazývá vládou rozpočtové odpovědnosti a neváhá pro několik miliónů korun rušit slevy na jízdném pro seniory nebo pro 1,5 miliardy brutálně osekat dávky zdravotně postiženým, pak blahosklonně rozdává desítky miliard korun bez jakéhokoliv podložení,“ uvedl první místopředseda ČSSD Michal Hašek.

Podle šéfa soc. dem. Bohuslava Sobotky některé řády a farnosti nezvládly podnikání a o majetek přišly. ČSSD navrhuje, aby byl založen fond, který by vedly samy církve. „Takový fond bychom byli ochotni podpořit, ale to co navrhuje Nečasova vláda je riskantní, rozpočtově neodpovědné a nespravedlivé,“ uvedl Sobotka. Upozornil, že církevní restituce odmítá přes 70 procent lidí.

Haškovi chybí soupis majetku a připomněl tři roky starý rozhovor Práva s náměstkem ministra kultury Jaromírem Talířem, který přiznal, že nejde o odhad, ale o politickou dohodu.

Podle Haška jsou součástí restitucí i majetky, které stát odebral církvím při pozemkové reformě v roce 1919 i při její revizi, která proběhla po druhé světové válce.

Argumentuje, že zákon vychází z toho, že církvím patřilo 72 tisíc hektarů půdy a 181 tisíc hektarů lesů. Přitom před pozemkovou reformou v roce 1919 mělo církvím patřit jen 58 tisíc hektarů půdy a 178 tisíc hektarů lesů.

„S trochou nadsázky se tak dá říct, že se nyní nebudou napravovat pouze křivdy za Klementa Gottwalda, ale s vysokou pravděpodobností i za Tomáše Masaryka. Přičemž v tomto případě by se mohlo jednat i o možné prolomení Benešových dekretů,“ poznamenal Hašek.

Podle něj jsou odhady cen pozemků, z kterých vychází finanční kompenzace, nadhodnoceny. Kdyby podle něj vláda použila způsob ohodnocení jako u jiných restituentů, smrskla by se náhrada jen na 32 miliard. „Existuje vážná obava, že toto vyrovnání je celkově nadhodnoceno, a to o desítky miliard, které se prostě vláda rozhodla církvím věnovat,“ uvedl Hašek.

Podle soc. dem. Davida Ratha lze očekávat, že peníze nedotečou farářům na opravu rozbitých kostelů, ale zůstanou biskupstvím a „katolickému managementu“, případně, že je církev pošle do Vatikánu.