Ministerstvo spravedlnosti žádalo odvolání Kozáka z funkce soudce. Vytýkalo mu netransparentní rozdělování insolvenčních řízení včetně toho, že některá řízení přidělil sám sobě. Kárný senát ale uznal jako oprávněnou jen malou část ministerských výtek.

Podle NSS Kozák chyboval jen v tom, že v roce 2010 ústním pokynem na více než měsíc zastavil přidělování nových kauz na své oddělení. Odůvodňoval to tím, že byl přetížený. Podle předsedkyně kárného senátu Daniely Zemanové ale Kozák neměl k takovému kroku oprávnění podle rozvrhu práce. U všech ostatních údajných kárných provinění soud buď zprostil Kozáka obžaloby, nebo řízení zastavil.

Ministerstvo vytýkalo místopředsedovi brněnského krajského soudu Kozákovi celkem pět základních pochybení, kvůli nimž žádalo jeho odvolání z funkce soudce. Na prvním místě úřad uvedl to, že Kozák prakticky sám sobě přidělil insolvenční řízení s Oděvním podnikem Prostějov. Kozák ve středu všechny výtky odmítl, žádného kárného provinění se podle svého advokáta Jaroslava Brože nedopustil.

Kárná žaloba přišla pozdě

Podle zástupce ministerstva Jana Smetany Kozák také vtělil do rozvrhu práce obchodního úseku na rok 2010 "gumové ustanovení", díky kterému si mohl sám nějaký případ přidělit.

"Toto ustanovení je netransparentní a v konkrétních případech zneužitelné," zdůraznil Smetana. Podle Kozáka se ale ustanovení nevyužívalo. NSS rozhodl, že případné pochybení při schvalování rozvrhu práce na rok 2010 je už v podstatě promlčené a ministerská kárná žaloba je v tomto směru podána opožděně.

Poslední výtka spočívala v tom, že Kozák nepravdivě informoval ministerstvo spravedlnosti. Údajně úřadu sdělil, že testoval systém automatického přidělování případů v insolvenční agendě, ale testování zastavil kvůli nedostatkům systému.

Ze svědecké výpovědi soudní úřednice Miroslavy Domlátilové vyplynulo, že testování sice proběhlo, ale bylo jen velmi krátké. "Zjistili jsme, že nejlepší bude to vypnout a začít znovu přidělovat ručně," vypověděla úřednice.