Na tuto povinnost po určitém čase, který vyžaduje slušnost i takt, upozorňuje pozůstalé prezidentská kancelář, která je ze zákona správcem všech záležitostí týkajících se řádů a medailí. Insignie si mohou ponechat rodiny zahraničních nositelů. Pozůstalým po českých občanech zůstává pouze listina o propůjčení vyznamenání.

Každá insignie je očíslována, takže existuje evidence. Jiná je situace u medailí, které si rodiny po zemřelých nositelích mohou ponechat navždy. Medaile se vždy udělují, nikoli propůjčují. I proto se čas od času objeví některá na burzách či v aukcích.

Ocení Klaus Havla in memoriam?

Hned příští rok by ale mohl některý z řádů Václavu Havlovi propůjčit - tentokrát již in memoriam - Václav Klaus. Nepotřebuje k tomu žádné doporučení ani souhlas.

Když Havel přebíral poprvé oba řády - Klaus u toho nebyl - o doživotním propůjčení rozhodli poslanci a senátoři na jaře 2003, předali mu ho 14. října téhož roku v sídle Senátu. Klaus byl v té době na třídenní návštěvě na Plzeňsku, což mu někteří politici vyčítali.

První příležitost k Havlovu ocenění má Václav Klaus hned na Nový rok, neboť řádovými dny, kdy prezident může předávat vyznamenání, jsou 1. leden a 28. říjen. Havel i Klaus ale využívali jen podzimní termín, neboť jak dříve prozradili lidé z Hradu, je velice obtížné v lednu vytopit Vladislavský sál.

Václav Klaus podle svých spolupracovníků dává přednost předávání řádů živým lidem, proto na jeho seznamech vyznamenaných od roku 2003 není příliš poznámek in memoriam. Z 25 osobností oceněných Řádem Bílého lva šlo o sedm případů, z 61 Řádů T. G. Masaryka to bylo pouze třikrát. V případě posmrtného propůjčení některého z řádů českému občanovi převezmou pozůstalí pouze listinu, insignii nikoli.