Návrh předloží vláda Sněmovně s žádostí, aby ho schválila ve zkráceném jednání, tedy hned v prvním čtení. Poslanci se k svému prvnímu řádnému jednání sejdou poslední lednový den, zákon by tak mohl být přijat v březnu.

„Vláda si je vědoma výjimečnosti osobnosti Václava Havla nejen jako prvního prezidenta, ale především morální autority a symbolu celospolečenských změn,“ zdůvodnil návrh na tiskové konferenci premiér Petr Nečas (ODS).

Video

Nečas předkládá zákon, který ocení Havlovy zásluhy. Zdroj: Česká televize ČT24

Jak dodal, Havlovy zásluhy překračují hranice země. Patří k nejvýznamnějším osobnostem v novodobých dějinách, zasadil se o pád komunismu.

Proto se podle premiéra vláda rozhodla Havla zařadit po bok prezidentů Tomáše Garrigue MasarykaEdvarda Beneše. Masarykovy zásluhy o stát ocenil parlament ještě za jeho života v roce 1930 při příležitosti prezidentových 80. narozenin. Beneše ocenili poslanci v dubnu 2004. V obou případech se v zákonech říká, že se prezident „zasloužil o stát“.

Třetím československým politikem, který se dočkal na počátku devadesátých let zákona k uznání svých zásluh, byl slovenský politik a generál Milan Rastislav Štefánik.

Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) považuje za důležité legislativním aktem dát najevo, jak moc si politici váží Havlovy prvořadé zásluhy na obnově svobodné demokratické země.

„Jestliže první republika cítila za povinnost ke svému prvnímu prezidentovi takovýmto aktem jeho práci ocenit, tak si myslím, že v logice věci je, abychom my se k tomu postavili podobným způsobem,“ uvedla.

ČSSD je pro

Souvislost Havlových ideálů s Masarykovými připomněl i soc. dem. předseda Senátu Milan Štěch. „Václava Havla si budu vážit pro jeho lidský přístup, pokoru. Budu si ho vážit, ať zákon bude, nebo nebude,“ řekl Právu s tím, že schválení zákona nebude bránit.

„Jestliže ho vláda navrhne, tak jsem pro to, abychom to nezpochybňovali,“ uvedl.

„Já pro to rád budu hlasovat, už jen proto, že díky Havlovi žijeme a neživoříme,“ napsal na Facebooku první místopředseda poslanců ČSSD Jan Hamáček.

Návrh zákona podpoří také Věci veřejné. Podle místopředsedkyně Sněmovny i VV Kateřiny Klasnové jsou Havlovy zásluhy o stát nepopiratelné. „I kdyby to nebylo řečeno zákonem. Ale jde o vyjádření úcty a proto zákon podpoříme,“ řekla Právu.

„Existuje-li zákon o zásluhách Masaryka a Beneše, pak je možné hovořit i o podobě zákona, kterým by ocenil i zásluhy Václava Havla: „Obecně jako princip, jsem pro,“ řekl Právu šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík.

Komunisté zdrženliví

Šéf TOP 09 a vicepremiér Karel Schwarzenberg na vládní tiskové konferenci připomněl, že „všichni, kdo zažili listopad a prosinec 1989, si nyní uvědomují, jakou ztrátu teď utrpěli. Český národ a celá Evropa ztratila opravdu nejvýznamnějšího člověka,“ prohlásil.

Zdrženlivý postoj k návrhu v pondělí zaujal předseda klubu KSČM Pavol Kováčik: „Václava Havla nelze srovnávat s Masarykem. I když teď slyšíme na něho jen oslavné tirády, byla jeho osobnost rozporuplná. Ten zákon, pokud vůbec má být, musí být velice obecný, aby nezpůsobil více škody než užitku,“ uvedl a dodal, že on by spíše zákon nepřijímal.