Vláda proto příští týden začne jednat o původním návrhu zákona, který počítá s tím, že o tom, jaký majetek se církvím vrátí, rozhodnou jednotlivé pozemkové fondy, lesní správy či obce, které v současnosti majetek drží.

„Dohodli jsme se, že nikoli zákonem, ale usnesením vlády vznikne povinnost předkládat seznamy majetku pro informaci vlády, aby měli o vydávaném majetku všichni členové vlády přehled,“ řekla Právu Peake.

Návrh na inventarizaci a schvalování vládou se nelíbil církvím. „Takovýto postup může celý zákon zhatit, protože si jeho technické provedení nedokážu moc dobře představit,“ řekl minulý týden Právu předseda církevní komise a ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha. „Představa, jak sedí ministři a mají 80 metrů papírů A4 a prochází seznamy a z patra uvažují, zda to je či není k vydání, je absurdní,“ dodal.

Podle něj je současný návrh dostatečně kontrolovatelný. „Každý uplatněný nárok prozkoumává jak osoba povinná (pozemkový fond, lesní správa či obce), tak pozemkový úřad a teprve pokud shledají, že jsou splněny zákonné předpoklady, může dojít k vrácení,“ dodal.

Ústavní soud otevřel stavidla

Církevní restituce se bez velkých výsledků řeší již od 90. let. Definitivní tečku by přivítaly nejen církve, ale i obce, v jejichž katastrech zablokované církevní pozemky leží.

Církve ale nemusí již netečně vyčkávat na kroky státu. Ústavní soud totiž v srpnu rozhodl, že protiústavní nečinnost parlamentu nelze již dále tolerovat a vyzval obecní soudy, aby se již nezdráhaly a spory církví a náboženských společností se státem začaly řešit.

„Obecní soudy znají naši judikaturu a vyčkávání se změnilo v akci,“ řekla ve středu na konferenci Cevro Institutu ústavní soudkyně Ivana Janů. Od té doby ústavní soud rozhodl již ve třech sporech. Podle ní by bylo lepší situaci vyřešit zákonem, protože žaloby církví mohou zahltit obecné soudy i ústavní soud. Žaloby by podle soudkyně mohly ale sloužit jako bič na politiky, aby restituční zákon již dotáhli do konce.

Samotné církve se k soudům chystají, až když neprojde tato verze zákona. „Když se otevře nový prostor, tak si budeme klást otázku, jak se jako dobří hospodáři máme zachovat. A určitě o soudní cestě budeme uvažovat,“ řekl na dotaz Práva sekretář biskupské konference Tomáš Holub. S tím souhlasí i předseda ekumenické rady církví Joel Ruml ale varuje: „Jakmile se začnou církve soudit v této zemi a v této atmosféře, tak je otázkou, co získáme.“

Návrh na církevní restituce počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po dobu příštích 30 let. Částka by měla být úročena ve výši inflace. Stát bude navíc církve dotovat ještě 17 let. Z toho tři roky v plné výši, tedy 1,4 miliardy korun ročně. Dalších 13 let se podpora bude ročně o pět procent snižovat.