V případě uznání viny hrozí Březinovi až dvouletý trest odnětí svobody a zákaz činnosti. Politik má za to, že zákon neporušil.

„S obžalobou absolutně nesouhlasím,“ uvedl u soudu Březina, který už v průběhu přípravného řízení podal námitku proti svému stíhání.

V dozorčích radách údajně neseděl kvůli finančnímu prospěchu a jeho odměna činila pouze 1000 korun ročně. Žádnou ze společností také údajně nepoškodil a neměl zásluhu ani na jejich úpadku. O situaci, v jaké se nacházejí společnosti Concordia a Porcela Plus, prý také informoval akcionáře Žižkov Station Development ještě před valnou hromadou, na níž byl do čela dozorčí rady zvolen.

Obžaloba chce podmínku a pokutu 100 tisíc

Státní zástupce Richard Houdek žádá pro Březinu půlroční podmíněný trest s odkladem na jeden rok a peněžitý trest 100 000 korun. „Podstatou věci je, že byly uvedeny nepravdivé údaje v podkladech pro zápis do obchodního rejstříku,“ uvedl Houdek. Březina totiž v čestném prohlášení při vstupu do ŽSD uvedl, že není členem žádné společnosti v úpadku.

Obhajoba argumentuje také výkladem obchodního zákoníku. Podle právní analýzy společnosti Baker & McKenzie zákon nejednoznačně upravuje počátek doby, odkdy začíná statutářům krachujících firem běžet tzv. překážka pro výkon funkce v jiných společnostech. Obhájci z toho dovozují, že Březinovi podle zákona ve výkonu funkce v ŽSD nic nebránilo.

I tak obhájci Březiny zdůrazňují, že akcionáři o jeho angažmá v krachujících firmách i posudku, podle kterého toto členství nebylo na překážku jeho volby do dozorčí rady, věděli.

U soudu jejich slova potvrdil jen Luděk Sekyra, jehož firma Sekyra Group držela v době valné hromady z roku 2009 celkem 49 procent akcií ŽSD. Jana Štuplová, která zde zastupovala České dráhy s 51procentním balíkem akcií, si na podrobnosti Březinovy volby nevzpomíná. 

Březina zastupoval věřitele ve statutárních orgánech společností Porcela Plus a Concordia. Obě firmy zkrachovaly. Následně se stal členem dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD), což však zákon zapovídá.

Obchodní zákoník totiž stanoví, že člověk, který působil ve statutárních orgánech zkrachovalé společnosti, nesmí další tři roky působit v orgánech jiných firem.

To je mu umožněno pouze v případě, že tuto skutečnost oznámí akcionářům na valné hromadě, která jeho působení odsouhlasí. Březina to v případě ŽSD neučinil. Argumentuje tím, že tato povinnost platí až od okamžiku, kdy soud ukončí konkurz nebo odmítne insolvenční návrh.

Problémy v politice

Březina působí jako náměstek pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS). Vzhledem k tomu, že koalice občanských a sociálních demokratů se v úterý definitivně rozpadla, měl by na tomto postu zůstat do 23. prosince, kdy skončí platnost koaliční smlouvy. [celá zpráva]

Zatímco ODS Březinova kauza nechávala chladnou, pro doposud opoziční TOP 09, která se nyní vrátila do hry o vedení magistrátu, je obžalovaný náměstek nepřijatelný. [celá zpráva]