Prezident připomněl, že před 22 lety si studenti také připomínali listopadovou demonstraci z roku 1939. „Pamětníků tohoto dne je už daleko méně. Další rozdíl je v tom, že v roce 1989 už byl komunismus v koncích a ke zhroucení mu stačil malý náraz, v roce 1939 byl nacismus na vrcholu svých sil. Proto i následky byly odlišné,“ řekl Klaus u Hlávkovy koleje poblíž pamětní desky Jana Opletala, oběti protinacistické demonstrace.

Prezident Václav Klaus pokládá na Nárdní třídě věnec k uctění 17. listopadu.

Prezident Václav Klaus pokládá na Národní třídě věnec k uctění 17. listopadu.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Podle Klause okupanti na potlačení protestů otevřeně předvedli svou moc, když popravili studentské vůdce, stovky studentů odvlekli do koncentračních táborů a vysoké školy zavřeli.

„Nacisté správně pochopili, že pro porobení našeho národa je překážkou česká inteligence, která byla tehdy – asi více než dnes – strážcem naší národní suverenity, svobody a demokracie, a která uchovávala a aktivně šířila odkaz Masarykovy republiky,“ uvedl prezident.

Nadčasový význam mají obě události

Nadčasový význam však podle něj mají obě demonstrace, jelikož mají připomínat dalším generacím „ideály svobody a demokracie, na nichž stojí naše moderní státnost“. „Je naší povinností předat toto poselství i těm generacím, které se narodily již ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Jen tak si můžeme naši svobodu uchovat,“ uzavřel svůj projev Klaus.

Památní deska v podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě.

Památní desku v podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě ozdobily květiny.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Ze všech těchto důvodů má u nás smrt Jana Opletala a události obou 17. listopadů nadčasový význam. Připomínají nám ideály svobody a demokracie, na nichž stojí naše moderní státnost, připomínají nám ty, kteří za ně položili své životy. Je naší povinností předat toto poselství i těm generacím, které se narodily již ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Jen tak si můžeme naši svobodu uchovat.

Miroslava Němcová, Václav Klaus, Petr Nečas a Bohuslav Svoboda u pietního místa v podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě.

Miroslava Němcová, Václav Klaus, Petr Nečas a Bohuslav Svoboda u pietního místa v podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Transformace se povedla, chválil Klaus

Klaus se rovněž nechal slyšet, že se transformace společnosti po pádu komunistického režimu povedla. Podle něj současné časté demonstrace a nespokojenost společnosti patří k lidské povaze. Kdyby byli všichni se vším spokojeni, tak podle něj „svět končí, protože by nebyla sebemenší motivace něco dělat“.

„Náš úkol byl ne zajistit každému štěstí a bohatství, náš úkol byl změnit politický, ekonomický, sociální systém z komunismu v něco docela jiného a to se stoprocentně podařilo,“ řekl Klaus.

U připomínky 17. listopadu byli přítomni představitelé protifašistického odboje, čeští politici i představitelé státní moci. Kromě Klause se aktu zúčastnili například premiér Petr Nečas (ODS), předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, vicepremiérka Karolína Peake (VV), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS), ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) nebo šéf generálního štábu Vlastimil Picek.

V Brně uctili památku tří odbojů

Obětem první světové války, nacistické i komunistické zvůle se 17. listopadu poklonili představitelé politického a veřejného života v Brně. Kytky a věnce položili při pietním aktu primátor Brna Roman Onderka či jihomoravský hejtman Michal Hašek (oba ČSSD) a mnozí další. Důstojný ráz akce nenarušil ani zjevně provokativní podivín vystupující jako budhista, který k pomníku přijel s kolem a pojízdnou prodejnou čajů a orientálních pochoutek.

Při příležitosti 17. listopadu položil v Brně věnec jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Při příležitosti 17. listopadu položil v Brně věnec jihomoravský hejtman Michal Hašek.

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Projev prezidenta Václava Klause u připomínky 17. listopadu 1939

Vážení přítomní, dámy a pánové,

17. listopad se stal jedním ze státních svátků České republiky právem. Den s tímto datem v naší novodobé historii dvakrát znamenal předěl ve vývoji naší země.

Mnozí si ještě dobře vzpomínáme na studentskou demonstraci, kterou byl před 20 lety odstartován pád komunistického režimu. Toto studentské shromáždění se – tak jako my dnes – sešlo, aby uctilo památku obětí jiného 17. listopadu, památku českých vysokoškoláků, kteří se před 72 lety odvážili veřejně vyjádřit svůj nesouhlas s okupací naší vlasti nacistickým Německem a svou oddanost ideálům svobody a demokracie, na nichž byla založena první Československá republika. Pamětníků tohoto dne je už daleko méně. Další rozdíl je v tom, že v roce 1989 už byl komunismus v koncích a ke zhroucení mu stačil malý náraz, v roce 1939 byl nacismus na vrcholu svých sil. Proto i následky byly odlišné.

17. listopad 1939, symbolizovaný smrtí studenta Jana Opletala, popravou 9 představitelů českých studentských organizací, odvlečením stovek studentů do koncentračních táborů a následným uzavřením českých vysokých škol ukázal záměry německých okupantů zcela otevřeně.

Nacisté správně pochopili, že pro porobení našeho národa je překážkou česká inteligence, která byla tehdy – asi více než dnes – strážcem naší národní suverenity, svobody a demokracie, a která uchovávala a aktivně šířila odkaz Masarykovy republiky. Právě proto směřoval první velký úder nacistického teroru proti ní.

Tyto represe však narůstající odboj proti okupantům nezastavily. Neklidná situace v Protektorátu Čechy a Morava si nakonec vynutila dosadit do funkce zastupujícího říšského protektora samotného šéfa nacistického bezpečnostního aparátu Reinharda Heydricha. Teprve jeho příchodem započala nejtragičtější fáze okupace naší země.

Ohlas osudu českých studentů ve světě byl velký. Již v roce 1940, tedy po uplynutí jednoho roku, byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Tím se tento den stal symbolem odporu studentů proti teroru a nesvobodě všeho druhu. Toto poselství z něj nedokázalo vymazat ani 40 let zneužívání tohoto svátku totalitním komunistickým režimem. Toto datum se i v roce 1989 stalo apelem, který uvolnil stavidla nespokojenosti s komunistickou totalitou a přispěl k jejímu rozpadu.

Ze všech těchto důvodů má u nás smrt Jana Opletala a události obou 17. listopadů nadčasový význam. Připomínají nám ideály svobody a demokracie, na nichž stojí naše moderní státnost, připomínají nám ty, kteří za ně položili své životy. Je naší povinností předat toto poselství i těm generacím, které se narodily již ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Jen tak si můžeme naši svobodu uchovat.