Učitelé ze speciálních škol konkrétně napadli Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015, kterou sepsala Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Materiál má řešit problémy romských ghett, s jakými se potýká třeba Šluknovsko. Koncepci nedávno přijala vláda.

„Materiál je ve své podstatě, byť se to některým nemusí zdát, textem nedemokratické povahy. Preferuje pouze jednu část našich občanů, eufemisticky pojmenovanou se ‚sociálním znevýhodněním‘. A to na úkor všech ostatních, kteří potřebují naprosto stejný zájem a podporu,“ kritizuje asociace ve svém stanovisku.

Podobný názor má i lidovecký senátor Jiří Čunek. Právu řekl, že ochrana romské menšiny v Česku podle něj způsobila, že utlačovanou se stala většina. „Strategii bych ale alespoň ocenil v tom, že se něco děje,“ dodal.

Podle asociace návrhy ještě více eskalují již tak vypjatou atmosféru mezi některými skupinami obyvatel. Podle Čunka dojde jen k tomu, že do jedné třídy ve školce bude chodit vedle běžných dětí polovina ohrožených, které potřebují naprosto jiný přístup.

„Diskriminuje ostatní žáky“

Pro tyto děti, u kterých psychologové vyhodnotí hrozbu zaostávání ve školní výuce, navrhuje totiž strategie nařízení povinné docházky do mateřské školy.

„Návrh mnoha opatření k podpoře dětí jedné skupiny je zároveň potlačováním práv na vzdělávání a zdravý vývoj skupin ostatních,“ kritizují speciální pedagogové.

Vládní materiál počítá i s postupným rušením praktických škol. Předseda asociace Jiří Pilař řekl, že od minulého pátku nasbírali tisícovku nesouhlasných podpisů. V listopadu chtějí prohlášení předat premiéru Petru Nečasovi (ODS) a ministru školství Josefu Dobešovi (VV).

V praktických, dříve zvláštních školách totiž končí nadprůměrné množství Romů, kteří sice nemají mentální postižení, ale kvůli špatnému rodinnému zázemí často v klasické škole zaostávají. Pilař ale upozornil, že do zvláštních škol nechodí jen Romové. Běžné školy prý na nápor dětí se specifickými potřebami nejsou připraveny.

Šimůnková: Strategie ušetří miliardy ročně

Strategie obsahuje více než stovku konkrétních opatření, do jejichž plnění budou zapojeny zejména resorty školství, práce a sociálních věcí, vnitra, místního rozvoje a také Agentura pro sociální začleňování.

„Ve svém důsledku mohou (návrhy) státnímu rozpočtu přinést dlouhodobou úsporu v řádu miliard korun ročně, které dnes stát vydává na řešení problémů způsobených sociálním vyloučením, jako například nyní na Šluknovsku,“ řekla Právu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Mezi nejvýznamnější navržená opatření patří zřízení pozic specialistů pro řešení případů lichvy v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) či bezplatná právní pomoc pro nemajetné oběti zločinů.

Pro podporu zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách strategie navrhuje vytvořit systém prostupného zaměstnávání nebo ve větší míře v obcích zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnané ve veřejných zakázkách.

V Česku existuje skoro 400 chudinských domů a čtvrtí, v nichž žije až 80 tisíc lidí, převážně Romové.