Článek
„Není smyslem práce zoologických zahrad hrotit počty mláďat. Záleží na vhodnosti genetické kombinace,“ zdůraznil šéf chovu šelem jihlavské zoo Jan Vašák.
Do manipulační klece nahnali ošetřovatelé útočné zvíře z bezpečnostních důvodů beze svědků.
Levharti cejlonští, elegantní zvířata s úchvatnou kožešinou, která ostatně téměř všechny poddruhy přivedla na hranici vyhubení, patří mezi svými k těm středním až vyšším. V kohoutku může mít až 65 centimetrů, od hlavy ke špičce ocasu přes půl druhého metru. Na domovském Cejlonu (Srí Lanka) se jejich počet odhaduje na 700, Jan Vašák o tom má ale silné pochybnosti.
Češi se o zachování druhu starají vzorně
„Na ostrově s rozlohou o třinácti tisících čtverečních kilometrech, menším než Česká republika, žije víc než dvakrát tolik lidí. A když si uvědomíte, jaké problémy u nás vyvolává několik volně žijících rysů, nemůžete se ubránit pocitu, že ty odhady musí být nadnesené,“ vysvětlil.
Dalším nebezpečným úkonem bylo přemístění levhartice z manipulační klece do transportní bedny.
Podíl zoologických zahrad světa na záchraně tohoto druhu je výrazný: v zajetí žije asi sedm desítek levhartů cejlonských. Není bez zajímavosti, že největší počet těchto ušlechtilých šelem mají zoo v Evropě, oblast bývalého Československa je v tomto ohledu na špici.
Dnešní hrdinka pochází ze Zoo Arnhem (Nizozemí) a do Jihlavy, která levharty cejlonské chová od roku 1996, přišla jako roční. V metropoli Vysočiny také už přivedla na svět potomky. Jejích mateřských zkušeností nyní chtějí využít Francouzi.
Obě schrány bylo nutné opravdu pevně stáhnout. Při výpadech rozzlobené šelmy na kovové mříže bylo zřejmé, jak obrovskou má zvíře sílu.
Francouzi potřebují samici, která koťata nepozře
„V Doué-la-Fontaine mají geneticky cenného kocoura, který dosud žádné potomky nemá, i když je jich evidentně schopen. Jeho dosavadní partnerka totiž vždy koťata sežrala,“ prozradil Jan Vašák.
Než se uvolní přepážka, je třeba ještě jednou zkontrolovat těsnost.
Z pěti zbývajících levhartů cejlonských je v Jihlavě už jen jediná samice, i ta ale v příštím roce na jaře vycestuje za hranice. Rovněž jako zkušenou matku ji hodlají využít v Singapuru k zachování genů 14letého kocoura po rodičích z přírody, který potomstvo dosud neměl.
Sláva, povedlo se. Kočce se ve vystlané bedně s neprůhlednými bočnicemi líbí. Nyní v ní stráví dva dny cesty.
Že by ale Jihlava tímto krokem zrušila chov, to nehrozí: v současné době se zdejší zoo chystá na obrovskou dispoziční proměnu, a tak po občerstvení expozice nijak zvlášť neprahne. Časem však evropští záchovní komisaři určitě úspěšným chovatelům geneticky zajímavý kus přidělí. A Iris se možná po splnění mise ve Francii vrátí zpět.