Článek
Jak je možné, že všechny strany říkají, že chtějí přímou volbu prezidenta, ale zároveň všechny dodávají, že to zase neprojde?
To je klasický postup sociální demokracie, která má něco v programu a pak to nepodpoří. To bylo stejné s imunitou, kdy to nejdříve v prvním a druhém čtení podpořili a ve třetím čtení začali vydírat svými požadavky. Oni pouze hledají fíkový list na nahou pravdu, že ve skutečnosti žádnou přímou volbu nechtějí, a proto říkají, že to podpoří, jen když se změní pravomoci prezidenta. My říkáme, že podpoříme přímou volbu, ať bude se změnami pravomocí prezidenta, či bez nich.
Pokud zůstane parlamentní volba, dohodne se tato koalice na svém kandidátovi?
To nelze čekat proto, že ODS má svoje vlastní zájmy. Věci veřejné zatím nevědí, co chtějí. Náš kandidát na Hrad je jasný a je jím Karel Schwarzenberg. On to zatím nepotvrdil, logicky vyčkává a oznámí svou kandidaturu, až se bude vědět, zda se bude volit přímo či nepřímo.
Nestydíte se za své partnery z TOP 09? Karel Schwarzenberg usnul na konferenci v Bělehradě přímo na jevišti a Miroslav Kalousek profackoval, jak řekl, „drzého spratka“ na ulici.
Nestydím. U té situace jsem nebyl a nedokážu posoudit, zda ten člověk překročil hranici vkusu a nemorálnosti a zda takový zásah byl výchovný, nebo zda selhal pan ministr.
Jako bývalý učitel musíte vědět, že například pohlavek byl jako výchovný prostředek dávno zakázán.
Jako bývalý učitel vím, že pohlavek ve správnou chvíli, neagresivně a dobře mířený, je lepší výchovný prostředek než poznámky, popotahování a důtky. Vždy se musí ale posuzovat adekvátnost použití. Já se nestydím za to, že svému dítěti, když je to potřeba, pohlavek dám.
To je něco jiného, ministr financí nebyl ani rodič, ani učitel toho mladého muže.
I takový mladý muž nemusel být příčetný.
Nedostala veřejnost zprávu, že je normální prát se kvůli několika příkrým slovům a bez fyzického napadení?
Neumím posoudit tu podstatu, zda ten člověk byl agresivní a zda byl Miroslav Kalousek napaden a pouze se nebránil. Já sám bych tento způsob řešení nevolil. Každý z nás jsme jiní a jsme pod jiným tlakem.
Celý rozhovor s Petrem Gazdíkem si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.