Článek
Podle mykologů možná přijde ještě i překvapení pro houbaře. Po příští tři měsíce se budou noci až do 21. prosince, kdy je zimní slunovrat, stále prodlužovat a dny naopak krátit. Letní čas ovšem bude pro Česko i další evropské státy platit až do neděle 30. října.
Propršené léto nám vynahradí teplý začátek podzimu
Meteorologové slibují, že začátek letošního astronomického podzimu doprovodí slunečné a teplé počasí. Ještě v příštím týdnu by teploty měly stoupat až k 24 stupňům. Začátek podzimu tak snad bude příjemnější než nestabilní léto.
„Letošní léto bylo průměrné, možná překvapím, že dokonce slabě nadprůměrné, a to díky konci srpna a teď září, které je nadprůměrné, takže průměrná letní teplota byla čtyři desetiny stupně nad dlouhodobým průměrem,“ řekl Novinkám meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu František Šopko.
Během léta jsme se dočkali celkem sedmi dnů s teplotami nad 30 stupňů, dnů, kdy teploty nevystoupaly ani k 20 stupňům, přišlo asi 20. Nejteplejší byla poslední dekáda srpna, která je tak zároveň i nejteplejším obdobím celého roku. Nejvyšší teplota, tedy 36,1 stupně, byla naměřena 26. srpna ve Strážnici, nejnižší pak o tři dny později na Kvildě, a to -4,2 stupně.
Léto bylo nadprůměrné ale hlavně srážkově, červenec byl dokonce 160 % nad dlouhodobým normálem.
Střídání ročních dob uměli rozpoznat už pravěcí lidé
Roční doby se pravidelně střídají proto, že je zemská rotační osa k rovině oběžné dráhy nakloněna v úhlu 23,5 stupně. Severní polokoule se proto na dráze okolo Slunce opakovaně přiklání a odklání od své životodárné hvězdy. Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní, a tedy i v Česku, léto, v opačném případě je zima.
Během roku je také možné pozorovat putování Slunce po obloze. Nejníže nad obzorem je v zimě. Při zimním slunovratu se nachází nad obratníkem Kozoroha. To jsou v Česku nejkratší dny a nejdelší, až šestnáctihodinové, noci. Od zimního slunovratu se den opět prodlužuje. Kolem 21. března nastává jarní rovnodennost, kdy Slunce opět přechází rovník a pokračuje ve své pouti po obloze, až kolem 21. června dosáhne obratníku Raka a nastává letní slunovrat. Poté se vydá zpět k rovníku. Překročí ho kolem 23. září a celý cyklus zakončí zimní slunovrat.
Střídání ročních dob bylo důležité například pro stanovení zemědělského kalendáře. Rovnodennost podzimní i jarní stejně jako letní i zimní slunovrat dovedli přesně určit i pravěcí lidé. Pozorovali Slunce a orientovali podle něj své stavby. V Česku to byly například rondely. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že tyto megalitické stavby byly svatyněmi Slunce a že jejich tvar je jeho napodobeninou a zároveň poselstvím slunečnímu božstvu.
Pro Kelty, kteří žili v české kotlině před příchodem Slovanů a jejichž tradice současného člověka stále přitahují, byla rovnodennost svátkem. Podzimní rovnodennost chápali jako přechod mezi světlou a temnou polovinou roku. Kdo chce vzdát úctu keltským tradicím, může ozdobit dveře svého domova věncem se sušenými plody.
Zvykli bychom si i na Marsu
Země ale není jedinou planetou sluneční soustavy, na které se střídají roční doby. Velmi podobně je tomu i na Marsu, který je ze všech známých nebeských těles Zemi nejpodobnější. Roční doby se na něm střídají proto, že má rotační osu skloněnou skoro stejně jako Země. Jsou ale delší než pozemské, protože i rok na Marsu je delší - má 687 dní. Také dny jsou na Marsu delší než na Zemi, ale jen o 40 minut. Kdyby se lidem někdy v budoucnu podařilo Mars osídlit, asi by si tam snadno zvykli.