Článek
Podle člena branného výboru Viktora Paggia (VV) není možné, aby měli povinnost nastoupit do vojenské služby jen někteří lidé. „Nemůžeme výběrově selektovat a povolávat je. Přece nemůžeme někoho penalizovat za to, že např. umí opravovat motory. Buďto všichni, nebo nikdo,“ řekl Právu Paggio.
„Práce v uniformě přestává být na trhu práce zajímavou, protože benefity se postupně snižují. Ale stát si to nemůže zajistit zákonem. To mě na tom nápadu vadí,“ řekl Právu místopředseda branného výboru Jan Vidím (ODS).
Stínový ministr obrany Jan Hamáček (ČSSD) soudí, že vláda by měla obraně zajistit dostatek financí, aby nemusela vymýšlet neefektivní plány. „Návrat k odvodům a určité formě vojenské služby by byl krokem zpátky. Vláda by měla najít dostatek prostředků, aby profesionální armáda mohla plnit své povinnosti,“ řekl Hamáček.
Chybí řidiči a IT specialisté
Už sedm let je v Česku profesionální vojsko. Armádě se ale nedostávají řidiči či specialisté na informační technologie. To by se mohlo podle generálního štábu negativně projevit v době přírodní katastrofy či válečné krize. Velení by proto chtělo, aby mohlo v případě nouze povolat lidi určitých profesí.
Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek Právu včera řekl, že tento nápad se opírá o fakt, že branná povinnost ani s koncem vojenské služby a profesionalizací armády v roce 2004 nezanikla.
V případě nutnosti může armáda na základě rozhodnutí vlády mobilizovat. Podle ústavy a zákona by tak směla ale učinit jen v případě ohrožení lidských životů a majetku, tedy například při válečné krizi nebo při ničivých záplavách.
„Musím říci, že některé profese a některé schopnosti nám opravdu chybějí, nejen tím, že se armáda neustále redukuje, ale i tím, že se mění skladba profesí,“ uvedl Picek. Dodal, že prioritně by byli povoláváni bývalí vojáci a poté i nevojáci. „Ti by samozřejmě prošli nejdříve základním tříměsíčním výcvikem,“ podotkl Picek. Dodal, že by nešlo o plošné odvody, ale pouze o vybrané profese. To se i tak nelíbí nejen premiéru Petru Nečasovi, ale i poslancům.
Ministerstvo obrany se začíná potýkat s nedostatkem peněz. Za poslední čtyři roky se rozpočet resortu snížil o 11 miliard korun a ministerstvo proto začalo výrazně šetřit na platech a výsluhách vojáků. Nedostatkové profese se proto do armády nehrnou.
Trochu pochopení pro armádní plán má místopředseda branného výboru Zdeněk Bezecný (TOP 09). „Není to cesta k všeobecné branné povinnosti, ale je to otázka organizační. Armáda hledá cestu, jak být připravená na dobu, až nastane krize,“ uvedl.
Armáda má 24 tisíc profesionálních vojáků. V nejčernějších scénářích by kvůli škrtům mohla propustit až třetinu mužů. Občanských zaměstnanců je v resortu kolem osmi tisíc. I jim hrozí redukce až o čtvrtinu.
V Česku navíc fungují tzv. dobrovolné zálohy. Jsou to ale jen stovky nadšenců, kteří pravidelně cvičí a chodí střílet.