Již patnáctkrát měli poslanci na stole návrh, aby si imunitu omezili či přímo zrušili. Ačkoli před volbami pravidelně všechny strany uznávaly, že čeští zákonodárci požívají příliš velkou trestněprávní i přestupkovou ochranu, po volbách na své sliby vždy zapomínaly. I toto volební období kopíruje léta minulá.

Návrh na změnu Ústavy dorazil loni po volbách do Sněmovny mezi prvními, dostal číslo 11. A poslanci všech stran se dušovali: teď už si na imunitu sáhneme. Nestalo se. V prosinci nebyl návrh schválen. Bylo to velké koaliční fiasko, protože i když mu opozice „dodala“ čtyři hlasy, tedy o dva více, než bylo nutné do 120 hlasů potřebných ke schválení, vládním stranám chyběla třicítka jejich vlastních členů, a tak zákon spadl pod stůl.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka se tehdy bránil nařčení, že krach způsobili jeho straničtí kolegové. Klub soc. dem. jako celek podle něho podpořit zákon nemohl, protože koalice nevyhověla jeho požadavku, aby zůstala přestupková imunita pro projevy na veřejných mítincích. Se zrušením trestněprávní imunity soc. dem. souhlasila.

Někteří koaliční poslanci tehdy připustili, že máslo na hlavě mají oni, a slibovali, že spolu s opozicí budou hledat kompromis přijatelný pro všechny. Uteklo ale více než půl roku a žádný takový návrh se neobjevil. A ani není připraven.

Koaliční krize jednání zabrzdila

„O zákoně se vedou zatím neformální jednání,“ řekl Právu šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Podle něho je reálnější dohoda se soc. dem., protože komunisté prý příliš přístupni k podpoře návrhu nejsou. Místopředseda klubu soc. dem. a stínový ministr vnitra Jeroným Tejc má pro pomalé vyjednávání vysvětlení: „Jakékoli debaty na toto téma zastavila vládní krize,“ sdělil Právu.

ČSSD svůj názor nezměnila, a proto není podle něho „nějaké odblokování“ v dohledu.
„My se snažíme opozici vyhovět a dojít k nějakému elementárnímu konsenzu. To znamená, že by se na projevy pronesené v souvislosti s mandátem na náměstích imunita vztahovala,“ prohlásil ale Gazdík.

„Byli bychom rádi, aby se zde znovu nehrálo divadlo jedné nebo dvou stran proti dalším. Chceme, aby zde byl návrh, který projde, a vznikl zákon, který bude zaručovat právo na ochranu před zneužitím např. represivními orgány. Zároveň ale bude znamenat, že ti, kteří se dopustí něčeho nekalého, budou postiženi,“ shrnul své představy o dohodě Tejc.

Kdo je viníkem?

Nový návrh chtěla přitom koalice předložit již letos v únoru. Problém je v tom, že ne všichni její členové změnu podporují. Mnohým, převážně z ODS, současný stav spíše vyhovuje, někteří hovoří o nebezpečí možné šikany úřady a policií, před kterou by měli být chráněni. Nahrává jim i fakt, že ani všichni soc. dem. změně z obdobných důvodů nefandí. Příští neúspěšný pokus by tak mohl dát jedné ze stran do ruky argument pro příští volby: Vidíte je? To oni způsobili, že tolik kritizovaná imunita stále nebyla zrušena.

Přitom obě největší strany měly dohromady ke změnám Ústavy potřebný počet hlasů již léta. Ve Sněmovně disponovaly ústavní většinou již od roku 1996 a v Senátu od roku 2004.

I nyní více horují (i dělají) pro změnu pravidel pro imunitu menší strany, TOP 09 a VV. Právě místopředsedkyně Sněmovny a VV Kateřina Klasnová přišla na začátku letošního roku s myšlenkou, že by návrh zákona mohl být ne pouze koaliční, ale mohl by ho spolupodepsat i Sobotka. Myšlenku podpořil i Gazdík.

Zatímco o zrušení doživotní trestněprávní imunity, kdy by stíhání zákonodárce za čin spáchaný během výkonu mandátu mohlo začít hned po opuštění parlamentu, se nikdo nepře – kamenem úrazu jsou přestupky.

A hlavně požadavek soc. dem. na zachování imunity pro případy veřejných vystoupení. Co si pod tím představit? Zaslouží ochranu poslanec, který v rámci předvolebního mítinku nazve vládu lumpy? Nebo své politické protivníky zařadí mezi gaunery a zloděje? Je takový projev již za hranou politické únosnosti?

Stanislav Polčák (TOP 09) na takovou možnost upozornil již v prosinci, když soc. dem. se svým návrhem přišla. Podle Tejce nemá jejich požadavek chránit urážky, kvůli kterým může být poslanec i senátor popotahován v  disciplinárním řízení v rámci příslušné komory. Rozhodně ale má zabránit šikaně přestupkových řízení v případě, že poslanec na veřejném mítinku vysloví svůj názor.