Právě takovou obavu mohl v pondělí u leckoho vyvolat ministr školství Josef Dobeš (VV) a šéf maturit Pavel Zelený, když představovali kritéria hodnocení výsledků jednotných zkoušek v roce 2011.

Jen následující týdny ukážou, zdali se v zadávání, hodnocení a zvláště v interpretaci výsledků učitelé, studenti a rodiče naprosto neztratí.

Celkem letos maturuje 98 272 žáků z 1263 středních škol. Pokusme se zčásti systém nových maturit objasnit. Podle Zeleného student složí státní maturitu pouze za těchto předpokladů: „Když vykoná úspěšně obě části maturitní zkoušky, tj. profilovou (neboli část v režii školy) a společnou (neboli část státní).

Profilovou část si každá škola stanoví sama v rozsahu dvou až tří povinných zkoušek a s možností konat až dvě nepovinné. Uskuteční se formou ústní, testů či praktickou zkouškou. Bližší informace lze získat výhradně v konkrétní škole.

Státní část vykoná student úspěšně, jestliže složí také její všechny povinné zkoušky. Studenti budou maturovat povinně z českého jazyka. Dále si vybrali buď cizí jazyk, nebo matematiku. Další předměty se mají přičlenit příští rok. Volí si obtížnější, či lehčí verzi testů.

Letos výjimečně si studenti mohou dobrovolně zvolit obě varianty obtížnosti u povinných předmětů, přičemž ministerstvo včera zaručilo, že přihlížet k výsledku bude pouze u té, kterou si student loni při přihlášce k maturitě oficiálně zapsal. Nemusí se tedy bát, že by pohořel jen kvůli tomu, že si chtěl nezávazně vyzkoušet těžší variantu.

Povinná zkouška z češtiny je takzvaně komplexní. Skládá se ze tří částí: testu, písemné práce a ústní zkoušky, která je jediná v režii školy. „Komplexní zkoušku z českého jazyka a literatury vykoná žák úspěšně, když složí všechny tyto tři dílčí zkoušky,“ vysvětlil Zelený. Zkouška z cizího jazyka má naprosto stejné schéma. U matematiky je pouze test.

Když žák neuspěje

Zelený popsal, co se stane, když žák neuspěje v řádném termínu. V následujících pěti letech má možnost dvou opravených zkoušek. Opakuje vždy pouze tu, kterou nevykonal úspěšně. Komplexní zkoušku z českého či cizího jazyka opakuje žák vždy celou. „Tedy všechny tři dílčí zkoušky. Má však možnost si zvolit jinou úroveň úspěšnosti,“ dodal Zelený.

Opravná zkouška z nepovinných předmětů podle něj neexistuje. „Výsledek nepovinných zkoušek, které si student libovolně zvolí, nemá na složení maturity vliv,“ řekl.

Známky, body, procenta

Na maturitní vysvědčení bude výsledek zkoušek vyjádřen klasickou známkou. „Pokud žák propadne, vysvědčení se nevydává,“ upřesnil Zelený s tím, že k vysvědčení žák obdrží i „protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky“.

Zde bude výsledek vyjádřen procentními body (0-100 procent) za zkoušky i za dílčí zkoušky. „Výsledek bude vyjádřen rovněž percentilovým umístěním žáka v pomyslném žebříčku všech žáků, kteří zkoušku z daného předmětu a v dané úrovni obtížnosti konali,“ doplnil Zelený. Protokol žák dostane vždy, tedy i v případě, kdy u zkoušky v daném termínu propadl, nebo se ke zkoušce nedostavil.

Hranice úspěšnosti

Hranice úspěšnosti u povinné zkoušky z českého jazyka a literatury je pro test, písemnou práci i ústní zkoušku 42 procent (pro obě úrovně, těžší i lehčí). U cizího jazyka je to 44 procent, rovněž pro komplexní zkoušku. U testu z matematiky činí hranice 33 procent.

Dále jsou rozlišovány procentuální hranice úspěšnosti u jednotlivých dílčích zkoušek, ty jsou vyjadřovány mj. i v takzvaných absolutních bodech.

Harmonogram maturit
Školní část:
Ve školní části skládá žák dvě až tři povinné zkoušky podle rozhodnutí ředitele školy. Max. dvě nepovinné zkoušky – nabídku podle vzdělávacího programu a typu školy stanoví opět ředitel školy.
1. dubna až 27. května – praktické zkoušky u některých typů škol (například umělecké, kde tato zkouška vyžaduje delší přípravu)
15. dubna až 27. května – zkoušky, kterou si školy zajišťují samy
2. až 27. května - ústní zkoušky a obhajoby maturitních prací z těch předmětů, které si školy samy určují
Společná část:
Žák skládá povinně dvě maturitní zkoušky společné části: 1. Český jazyk a literatura. 2. Matematika, nebo cizí jazyk. Dále si maturant volí nepovinné předměty v nepovinné části z deseti předmětů (maximálně volí tři).
2. až 27. května – ústní dílčí zkoušky (z českého a cizího jazyka)
30. května až 7. června – testy a písemné práce (z českého a cizího jazyka a z matematiky)
Vysvědčení a protokoly:
17. června – termín, do kterého musí Cermat poslat školám výsledky, aby mohly vytisknout vysvědčení a protokoly o vykonání maturitní zkoušky
20. června – termín, do kterého nejpozději maturanti obdrží vysvědčení a protokoly

„Celkový výsledek komplexní zkoušky je váženým aritmetickým průměrem výsledků dílčích zkoušek s následujícími vahami – test : písemná práce : ústní zkouška,“ konstatoval Zelený.

Procentní body se poté převádějí na známky. Když například žák získá z matematiky 33 až 51 procentních bodů, znamená to, že byl dostatečný, lidově řečeno, „má to za čtyři“, tudíž ještě prospěl. Pokud získá 51 až 68 procentních bodů, znamená to, že uspěl dobře, což je trojka. A tak dále.

Hranice úspěšnostipro obě úrovně obtížnosti
Český jazyk a literatura42 procent
Cizí jazyk44 procent
Matematika33 procent