Přístavba, jejímž autorem je významný architekt Karel Prager, je přitom v odborných kruzích považována za velmi zdařilé dílo a ministerstvo kultury budovu prohlásilo za kulturní památku. V roce 2004 byla v anketě časopisu Architekt zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let.

Budova Federálního shromáždění

Budova Federálního shromáždění. Přístavba čnící do prostoru by se podle návrhu zbourala, zůstala by jen původní nízká budova, jejíž průčelí je dnes patrné z pohledu od magistrály.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

"Je možné uvažovat o tom, že tam Federální shromáždění, které má v sobě schované tu nádhernou plodinovou burzu, být nemusí," řekl Svoboda. "Bylo by možné odstranit to, co je okolo," řekl. Jeho zbourání by podle něj mohlo odkrýt budovu někdejší plodinové burzy. Dodal, že tuto možnost uvedl jako důkaz různých úvah o přestavbě Václavského náměstí, které jsou v současné době na stole.

Zbourat? Absurdní nápad, míní architekt Lukeš

Podle architekta Zdeňka Lukeše je přestavba a dostavba bývalé plodinové burzy sama o sobě velmi zajímavým architektonickým a technickým dílem. Podotkl, že budova je památkově chráněna a slouží jako zázemí Národního muzea a Státní opery.

"Nápad zbourání nástavby mně tedy připadá zcela absurdní, navíc původní stav z první republiky už stejně nelze obnovit, protože součástí celého komplexu byl i dům, který byl na konci 60. let zbourán," uvedl Lukeš. "Takový nápad snad mohou mít jen nějací ultrakonzervativní architekti nebo někomu vadí, že jde o stavbu z komunistické éry," dodal Lukeš.

Federální shromáždění

Budova byla postavena v době první republiky jako sídlo burzy. Po roce 1948 v ní sídlilo Federální shromáždění, tehdejší československý parlament. K původnímu třípatrovému objektu bylo na konci 60. let minulého století podle projektu architekta Karla Pragra přistavěno čtvrté a páté patro, které je posazeno na nosnících a vyčnívá do prostoru. V roce 1995 se do objektu nastěhovalo Rádio Svobodná Evropa. Budovu nyní využívá Národní muzeum, které chce objekt propojit podzemním tunelem se sousední hlavní budovou.

Zbourání Federálního shromáždění je podle primátora nápad skupiny architektů. "Je to úvaha, o které jsme tak volně hovořili třeba s ministerstvem kultury," dodal. Jaká z variant úpravy oblasti u Václavského náměstí bude zvolena, záleží na rozhodnutí odborníků, zdůraznil Svoboda s tím, že on se v současné době k žádné z variant nepřiklání.

Zastání naopak u  primátora má Žižkovské nákladové nádraží, které by developeři chtěli zbourat ač jde o kulturní památku. [celá zpráva]

Město podle něj nedopustí, aby něco, co lze vnímat jako historickou památku, bylo zničeno.

Magistrálu řešit až po dokončení okruhu

Primátor se vyjádřil i k budoucnosti magistrály. Podle něj má smysl silnici řešit až po dokončení vnějšího okruhu.

Na řešení problému magistrály, která smogem a hlukem zatěžuje centrum Prahy, má podle Svobody metropole několik let, dokud nebudou dokončeny okružní automobilové městské systémy. Dodal, že v úvahu připadá několik řešení. Za chybný ale označil krátký tunel, který by magistrálu svedl pod zem pouze od garáží Slovan do parku za Národním muzeem. "Auta by vyjela jen o kousíček dál," poznamenal Svoboda.

Mýto a metro na letiště ne

K možnému zavedení mýta při vjezdu do centra dodal, že bez dokončeného vnitřního okruhu půjde pouze o penalizaci pro řidiče, kteří nebudou mít na výběr.

Svoboda se rovněž vyslovil pro to, aby se trasa metra A neprodlužovala až na letiště Ruzyně. V současné době to podle něj vypadá tak, že na letiště spíše povede železnice nebo tramvaj.