„Přilétají v půl osmé. Obrovský černý mrak dosedne na hladinu a začíná doslova masakr. Voda místy zbarvená krví, uhynulé, nebo poraněné ryby na břehu či unášené proudem. Nestrávené ryby leží i na chodníku a nábřežní silnici, kam je ptáci po vzletu vyvrhnou,“ řekl hospodář krajského rybářského svazu v Plzni Jaroslav Vogl.

Na koulování ptáci nereagují

Každý den tady rybáři sesbírají kolem dvaceti kilogramů mrtvých ryb. Jedná se o podoustve, cejny, ostroretky nebo plotice. Všechny o průměrné délce asi 30 centimetrů,“ vypočítával Vogel. Podle něho není možné tomuto plundrování zabránit. „Máme sice povolen plašící odstřel ale ne v této lokalitě. Na nějaké poskakování na břehu nebo házení sněhových koulí ptáci vůbec nereagují,“ vysvětlil Vogel.

Že nejde o úplně přirozený lov, uznávají i ochránci přírody. „Problém je v tom, že tady máme uměle upravené koryto, kde chybí přirozený úkryt jako například padlé stromy nebo podemleté břehy, kam by se ryby mohly před kormorány schovat. Navíc jsou zaseklé pod jezem, který nemohou překonat. Ti ptáci mají ryby přímo na podnose.

Kormorán velký. Ilustrační foto

Kormorán velký. Ilustrační foto

FOTO: fotobanka Profimedia

Rybáři by měli postavit k řece hlídky a nedovolit, aby hejno sedlo na vodu. Při lovu je pak už nic zpátky do vzduchu nedostane,“ řekl vedoucí plzeňského ekologického spolku Karel Makoň.

Sportovní rybáři vyčíslili celkové škody způsobené kormorány během roku na bezmála pět a půl miliónu korun. Podle jejich sčítání na revírech zimuje okolo pěti tisíc těchto ptáků. Aby kormorán vůbec přežil, musí podle Vogla denně zkonzumovat kolem půl kilogramu rybího masa.

„Při pětitisícovém počtu je to denně dvě a půl tuny ryb. Vezmeme-li k násobení cenu za jeden kilogram rybího masa 50 korun, jsme na stopětadvaceti tisících korun,“ upřesnil Vogl.