„Ještě před dvěma lety jsme je tady na Božím daru pozorovali v maximální výšce do 650 metrů nad mořem, loni to bylo v 800 a letos už je to v 1000 metrech nad mořem. Takže se to dá pokládat za velmi rychlý postup,“ sdělil Novinkám Kovařík.

V poslední době zaznamenal v dané nadmořské výšce již několik případů výskytu klíšťat, kterým se zjevně zejména na horských nesečených loukách daří natolik, že zde zakládají kolonie.

„Klíště nemá mnoho jiných možností migrace, než že ho tam někdo zanese, ale množí se tu. Při těch teplotách před třiceti lety by se to dít nemohlo,“ poznamenal Kovařík.

 

Není pravda, že klíšťata skáčou ze stromů. Lezou po keřích a stéblech trav maximálně do výšky jednoho metru.Rudolf Kovařík, pozorovatel ČHMÚ

 

Bujení klíšťat v neobvykle velkých nadmořských výškách nahrávají především teplé podmínky a vlhké prostředí na horských nesečených loukách. Podle kovaříka nestíhají lidé mnohdy až 70 centimetrů vysokou trávu kosit, přičemž nejúčinnější prevence vůči expanzi klíšťat je právě sečení trávy alespoň do třiceti centimetrů. V nízkém porostu už totiž není vlhkost taková, aby vytvářela ideální podmínky pro život těchto roztočů.

Kovařík při tom připomněl nejrozšířenější pověru, že klíšťata skáčou ze stromů. „Není to pravda. Klíště leze po keřích a stéblech trav maximálně do výšky jednoho metru, výše už není ta patřičná vlhkost, vadí jim tam i aktivnější proudění vzduchu a sluneční svit,“ vysvětluje odborník.

Podle něj by si lidé měli na klíšťata a s nimi spojenými infekcemi encefalitidou nebo boreliózou dávat pozor, zejména pokud se vydávají na túru nebo třeba k vodě. Často si je prý přinesou domů někdy jejich pes. „Když si člověk neprohlédne oděv a strčí ho i s klíšťaty do skříně, tak to je to nejhorší,“ upozorňuje Kovařík s tím, že kontrolovat by se měli lidé častěji.