Článek
Nejčastěji šlo o muže z Alžírska, Nigérie, Vietnamu či Ukrajiny. Po novelizaci cizineckého zákona (prosinec 2008), který stanovil dvouletou čekací dobu, kontrolu cizineckou policií a úředníky ministerstva vnitra i jazykové zkoušky, podezřelých rozvodů ubylo.
„Já podobné případy neřeším vůbec a ani na půdě unie jsme to jako problém neřešili,“ řekl Právu šéf soudcovské unie Tomáš Lichovník. Podle ministerstva vnitra neklesl jen počet rozvodů. I u sňatků uzavřených pouze za účelem získání trvalého pobytu lze mluvit o mírném zlepšení.
„Statistika tzv. fingovaných sňatků neexistuje, nicméně naši úředníci, kteří tuto problematiku řeší, tvrdí, že takových případů ubylo. Nejde o razantní úbytek, ale pokles v počtu těchto případů zaznamenán byl,“ řekla Právu tisková mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Podle kritiků přísnější novely cizineckého zákona a cizinců však jsou výsledky boje proti fiktivním sňatkům vykoupeny příliš draho. Dlouhé čekání na trvalý pobyt a sociální nejistota často vedou u nefingovaných sňatků k rodinným komplikacím a neshodám.
Podle náměstkyně ministra vnitra Lenky Melicharové-Ptáčkové jsou fiktivní sňatky nevykořenitelný, jen zčásti regulovatelný problém. „V trvalých pobytech jsou fiktivní sňatky častým fenoménem a minulá praxe dodnes definuje současnost,“ uvedla.
Po svatbě si cizinec může zažádat o přechodný pobyt, který musí stále obnovovat. Po dvou letech nepřetržitého života v Česku – z toho minimálně jeden rok v manželství – může požádat ministerstvo vnitra o udělení trvalého pobytu.
Úředníky obměkčí společné děti
O jeho přidělení rozhoduje odbor azylové a migrační politiky, který má v každém kraji pobočku. Podle ministerstva vnitra poté, co byl zpřísněn dohled, výrazně poklesl v roce 2009 počet žádostí o trvalý pobyt a také se o polovinu zvýšil počet negativních rozhodnutí.
Podle Melicharové-Ptáčkové nejlépe obměkčí přísné úředníkovo srdce, když mají smíšené páry společné děti. Zřejmě kvůli tomu musí častěji řešit i přiznání k otcovství či osvojení dítěte cizincem.
Jeden příklad z nedávné doby. Vietnamec, který před dvěma lety zažádal o azyl, přerušil řízení s tím, že chce získat trvalý pobyt na sloučení rodiny se svou dcerou. S její matkou se prý seznámil na tržišti. Na otázku, jak k tomu došlo, když stále neumí česky a matka neovládá vietnamštinu, cizinec do protokolu odpověděl. „Rukama, nohama, když se chce někdo seznámit, tak to není problém, k tomu nejsou potřeba žádné řeči.“
„Úřady nás frustrují“
Každoročně je v Česku uzavřeno pět tisíc sňatků smíšených párů, podle dříve uváděných čísel se ve dvou stech případech jedná o fiktivní sňatek. To je podle odpůrců tvrdšího režimu malé procento k tomu, aby stát komplikoval smíšeným rodinám život.
Podle jedné Američanky, která se před časem do Česka vdala, mají cizinci kvůli zákonu horší pozice při shánění práce. „Podmínky nového zákona mi vůbec nevyhovují, hlavně to, že přechodný pobyt rodinného příslušníka občana EU mi neumožňuje mít veřejné pojištění ani pracovní povolení,“ řekla Právu.
Dodala, že pro Američana je situace při shánění práce o poznání lepší než pro Ukrajince či Afričana. Čekání na trvalý pobyt podle ní řada lidí nemusí vydržet a raději partnera přemluví, aby spolu odcestovali jinam.
O problémech svých krajanů ví své prezident Česko-africké společnosti Jose Paulo Mpaka. „Několik cizinců udělá špatnou věc a odnesou to ti, kteří se mají rádi a chtějí tu v klidu žít,“ uvedl Mpaka.
Podle něj české úřady cizince zbytečně frustrují. „Když musíte kvůli papírům často na úřad, který je v Praze jediný, a musíte stát ve frontě od čtyř hodin od rána, tak to člověku nepřidá,“ řekl Mpaka.
Se stížnostmi cizinců souhlasí Jitka Polanská z organizace Člověk v tísni, která imigrantům pomáhá. „Domníváme se, že stát měl být schopný nastavit inteligentní a pružné metody kontroly, kterými sňatkový byznys odhalí, a ne pomocí těžkopádných zákonů ztěžovat život paušálně všem cizincům ze třetích zemí,“ uvedla.