Klaus dodal, že nejsme v takové situaci, abychom na něco takového přistupovali. Odbory na celém světě existují podle něj proto, aby hájily práva zaměstnanců proti zaměstnavateli, nikoli proti státu.

Ve zhruba 40minutovém speciálu televize Nova Klaus dále hovořil o zásadních událostech, které se během posledního roku v Česku udály.

Mimo jiné odpovídal na otázky týkající se státních návštěv papeže Benedikta XVI., amerického prezidenta Baracka Obamy či předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye. Jak uvedl, papež je mu svým světonázorem velmi blízký. Rompuy podle něj ještě nestačil ukázat, jaké jsou jeho kvality, a Obama je podle něj ideově na poněkud jiném konci.

Lisabon znamená chaos a neštěstí

Prezident se vyjádřil také k podpisu Lisabonské smlouvy, která upravuje fungování evropských institucí. Zopakoval své přesvědčení, že po jejím zavedení zavládl chaos, nestabilita, neštěstí. Podle něj se teprve hledá cesta, jak má vůbec fungovat.

Na dotaz k extremismu, který se týkal zrušení Dělnické strany Nejvyšším správním soudem i kauzy Vítkov, při níž byla vážně poraněna nyní tříletá dívka, prohlásil, že by postupoval mnohem razantněji. S rozhodnutím NSS se prý ztotožňuje. K problému, že zástupci DS si jen chtějí změnit název a zúčastnit se voleb do Sněmovny, řekl, že záleží na voličích.

Co se týče povinného očkování proti prasečí chřipce, prezident uvedl, že se staví zásadně proti, jde podle něj o velký zásah do osobní svobody každého člověka. Dodal, že jinou věcí je vyhlášení pandemie, kterou považuje za nafouknutou bublinu. Sám by se prý očkovat nedal.

Vyjadřovat se prezident nechtěl k možnému udělení státního vyznamenání medailové olympioničce Martině Sáblíkové. Zatím prý oceňoval sportovce, kteří kariéru ukončili, Sáblíková je však teprve na počátku. Do Vancouveru, kde se zimní olympiáda konala, prý nejel kvůli známé kauze zavedení víz kanadskou stranou.

Na konci pořadu Klaus neopomněl představit svou novou knihu Rok sedmý, která rekapituluje jeho sedmileté působení na Hradě.