Jednoznačně se zatím vyjádřil pouze předseda ODS Mirek Topolánek. Občanští demokraté podle něho v souboji o Sněmovnu buď uspějí „a pak mou pozici nikdo a nic nezpochybní, nebo nezvítězíme a budeme v opozici. A pak odejdu sám a bez donucování“, prohlásil na listopadovém kongresu své strany.

Již dříve se šéf ODS vyjádřil, že by se bez něho musela obejít případná velká koalice s ČSSD. Dá se tedy říct, že Topolánek teď bude hrát o vše. Prakticky jedinou šancí pro něj je, když nejenže vyhraje ODS, ale spolu s TOP 09, lidovci, případně zelenými získá většinu ve Sněmovně. V posledních prosincových průzkumech přitom jasně vede soc. dem. Podle agentury STEM by měla ve 200členné Sněmovně těsnou většinu 101 křesel levice v podobě ČSSD a komunistů.

Zemětřesení v ODS?

Občanští demokraté přitom v kuloárech říkají, že pokud nevyhrají volby, nezůstane ve straně kámen na kameni, zřejmě by muselo odejít kompletní nejužší vedení. Volební kongres by se měl uskutečnit na konci roku 2010, tedy až po volbách do obecních zastupitelstev, pražského magistrátu a třetiny Senátu.

Právě komunální volby jsou z vnitrostranického hlediska srovnatelně důležité, jako ty sněmovní. Podle informací Práva se řada regionálních politiků ODS už teď soustředí více na podzimní volby. Mnohým by prý neúspěch v těch sněmovních zas tak nevadil, protože voliči často vyvažují, takže pokud by ODS v květnu prohrála, měla by šanci uspět na podzim.

Přesné datum sněmovních voleb určí prezident. Nejdříve by se mohly konat v pátek 7. a sobotu 8. května. Nejpozději 28. a 29. května. Vzhledem k letos zrušeným říjnovým volbám teď strany řeší, zda ponechají pořadí na kandidátkách. Ty se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb.

Předseda ČSSD na sjezdu Strany evropských socialistů (PES)

Předseda ČSSD Jiří Paroubek

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Levice znovu zkusí svou sílu

Soc. dem. sice vede v průzkumech, otázkou však je, zda spíše netěží z problémů v ODS. Také pro Jiřího Paroubka budou volby klíčové. Pokud vyhraje, bude jeho pozice v soc. dem. neotřesitelná. Stranický šéf si přitom vůbec nepřipouští, že by volby mohly skončit jinak, než vítězstvím soc. dem.

V opačném případě by zřejmě záleželo na míře prohry – pokud by soc. dem. skončila třeba těsně za ODS, nedá se očekávat, že by Paroubek hned skládal funkci. Soc. dem. má sjezd až v roce 2011 – pokud by tedy prohra byla fatální, připadal by v úvahu mimořádný sjezd.

Soc. dem. chce v boji o přízeň voličů znovu zaútočit už na lednové schůzi Sněmovny. Může počítat s hlasy poslanců KSČM v případě návrhu na výplatu 13. důchodu ve výši 2400 Kč a zavedení nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Komunisté zvednou ruce také pro úplné zrušení poplatků ve zdravotnictví. KSČM zatím váhá, zda by podpořila verzi v podobě částečného zrušení poplatků, která by zahrnovala například snížený desetikorunový poplatek za recept. O tom před časem hovořil jako o možném kompromisu Paroubek.

Zrušení poplatků totiž odmítají lidovci, kteří už jinak společně s ČSSD a KSČM ve Sněmovně prosadili řadu věcí. Například pozměněný rozpočet na rok 2010 nebo zákaz privatizace letiště v Ruzyni.

Naopak bez problémů by mohl dolní komorou projít návrh na zachování mateřské v současné výši. Na tom se totiž všechny tři strany „koalice šrotovného“, jak otituloval společná hlasování soc. dem, lidovců a komunistů Topolánek, shodnou.

Lidovci, TOP 09 a SZ bojují o místo na slunci

Také pro malé strany – KDU-ČSL, zelené a TOP 09 – bude příští rok, více než kterýkoli jiný, rokem boje o místo na slunci. Největší šanci dávají sociologové a průzkumy nové straně TOP 09, její obliba se vyšplhala k 10 procentům.

Výhodou „topáků“ je jejich novost – i když relativní, protože většina straníků jsou bývalí lidovci – a fakt, že je vede populární senátor Karel

Karel Schwarzenberg po zvolení předsedou TOP 09

FOTO: Michaela Říhová, Právo

. Pokud je vlna podpory, kterou vzbuzují hlavně mezi mladými, nedoveze do poslaneckých lavic, lze očekávat, že TOP 09 bude čekat osud jiných malých pravicových stran – odchod předsedy do důchodu a postupný zánik.

Do Sněmovny by se měli dostat také lidovci, ačkoli podle průzkumů oscilují okolo pětiprocentní hranice nutné pro vstup do dolní komory parlamentu. Druhá nejstarší česká strana má totiž výhodu v široké členské základně, která své politiky zatím vždy podržela.

Co by se dělo, kdyby branami Sněmovny lidovci neprošli, lze těžko dohlédnout. Současný šéf Cyril Svoboda totiž nemá ve straně konkurenci. Otázkou ale je, zda by chtěl ve vedení mimoparlamentní strany zůstat a neodešel by raději do diplomatických služeb.

Nejhorší pozici mají zelení. Ti se po bratrovražedné válce mezi bývalým šéfem Martinem Bursíkem a vůdkyní stranické opozice Danou Kuchtovou dostali na dlouholeté minimum dvou procent obliby. Pod vedením Ondřeje Lišky se strana trochu zmátořila, navíc těží z obliby zelené ideologie, takže její vyhlídky nemusí být tolik beznadějné, jak se donedávna jevilo.