O třičtvrtěmiliardový projekt se proto začal začátkem října zajímat berounský stavební úřad a vojenská policie.

Investorem stavby je korejská společnost Tifannys. Její zástupce v Česku a ředitel projektu Vojtěch Matějček Právu připustil, že firma má sice pozemky patřící vojákům jen v pronájmu, od města Beroun i od armády však měl mít podle svých slov příslib, že Tifannys pozemky získá do vlastnictví. Zatím se tak nestalo.

„Jde o zbytkové pozemky bývalého posádkového cvičiště Beroun o výměře 18 hektarů. V každém případě platí, že Vojenská ubytovací a stavební správa nedala souhlas ke stavbě golfového hřiště, ani k případným terénním úpravám na pozemích ministerstva obrany,“ sdělil Právu Jan Pejšek z tiskové a informační služby ministerstva obrany. Věc proto podle něj šetří vojenská policie.

A nejde jen o hřiště. Jak Právu upřesnil šéf stavebního úřadu Martin Pech, kromě části hřiště stojí v areálu bez stavebního povolení také některé komunikace, parkoviště, odstavné plochy, elektrické přípojky, inženýrské sítě a umělé závlahy.

„Stavební úřad už proto v říjnu zahájil řízení o odstranění stavby s tím, že sankce pro zhotovitele (Tifannys) i dodavatele (Jež, spol. s r. o.) padne v každém případě,“ uvedl Pech. Pokuta se prý může vyšplhat až ke dvěma miliónům korun.

Tifannys teď podle něj musí do konce ledna požádat úřad o dodatečné stavební povolení. Jednou z podmínek je i získání stávajících pozemků armády, na kterých černé stavby leží, do vlastnictví Tifannys. Pokud se tak nestane, musel by developer tyto objekty nařízením úřadu zlikvidovat.

Dodavatel a investor se přou o peníze

Problémy s pozemky ale nejsou jediné, které projekt provází. Tifannys a generální dodavatel stavby firma Jež z Loděnice mezi sebou vedou obchodní spor. Zástupci Ježe tvrdí, že jim a dalším subdodavatelům investor dluží zhruba 117 miliónů korun.

Lidé z Tifannys zase míní, že dodavatel nedodržel smlouvy, zakázku předražil a stále nedodělanou stavbu nedokončil v řádném červnovém termínu. Proto po něm naopak chtějí vrátit zpět proinvestovaných více než 200 miliónů korun.

Vše zatím dopadlo tak, že Tifannys vypověděla koncem září firmě Jež smlouvu a ta téměř dokončenou stavbu před několika dny opustila.

Majitel dodavatelské firmy Jan Jež pak podal na Tifannys žalobu k rozhodčímu soudu při Hospodářské a agrární komoře a požaduje náhradu škody ve výši 44 miliónů korun.

Navíc se také před týdnem obrátil ke středočeskému krajskému soudu s návrhem na předběžné opatření, aby nikdo do konce soudního sporu s Tifannys nemohl s rozsáhlým majetkem nijak nakládat. Krajský soud mu v těchto dnech vyhověl.