"Jsou zaseta ohniska, počty budou plynule narůstat. Jsme na začátku první vlny pandemie," řekl ve čtvrtek Chmelík. Předpokládá, že nemocných v krátké době výrazně přibude. "Někdy za měsíc, za dva už bude hodně nemocných, možná dosáhneme vrcholu. Jak vysoký bude tento vrchol, to nikdo nedokáže předpovědět," poznamenal.

Průběh onemocnění je zatím mírný, Česko má jednu oběť, ženu z Karlovarska. Úmrtí u ní souviselo s celkovým oslabením organismu řadou dalších onemocnění. Přesto by lidé podle Chmelíka neměli zapomínat, že i na chřipku lze umřít. Každoročně zemřou v Česku na komplikace sezonní chřipky 2000 lidí a podle Chmelíka není důvod se domnívat, že v případě prasečí chřipky to bude jiné.

Nákaza se může šířit jako požár

"Vývoj má svoji logiku, nechci nikoho děsit ani nadsazovat," dodal. Chmelík je přesvědčen o potřebnosti očkování. Pokud ho někteří lékaři odmítají, je to podle něj "úplně špatně". Když se očkuje velká část lidí, je chráněna celá populace, protože "nákaza se nemůže šířit jako požár".

Prezident České lékařské komory Milan Kubek ale řekl, že jeho odmítavý postoj k očkování trvá. Kritizuje, že se lékaři mají očkovat vakcínou, u níž výrobce původně nezaručil bezpečnost. Zdravotníky, kteří se mají nechat očkovat, nazval pokusnými králíky. Sám se nechává pravidelně očkovat proti sezonní chřipce, odmítá ale očkování proti chřipce prasečí.

"Raději budu ležet týden doma, než se celý život potýkat s nějakými nežádoucími účinky, které nikdo není schopen vyloučit," vysvětlil.

Očkování začne v polovině listopadu

Očkování proti prasečí chřipce by mělo začít v Česku v polovině listopadu, objednán je milión dávek od společnosti GlaxiSmithKline. Podle nejnovějších doporučení stačí dospělým jedna dávka, u zdravotně oslabených lidí budou zřejmě nutné dvě. Původně mělo stačit očkování pro půl miliónu lidí, stačí-li části lidí jedna dávka, může jich být očkováno více.

Řada zemí očkuje dokonce hromadně, například Švédsko nakoupilo vakcínu pro 90 procent obyvatel. Krátce po očkování však zemřeli čtyři lidé ve věku od 50 do 90 let. "Tito lidé trpěli vážným srdečním onemocněním či onemocněním svalů. Přímá souvislost mezi očkováním a úmrtím u nich nebyla dosud prokázána," řekla mluvčí společnosti Eva Šebestová.

Očkování je v Česku dobrovolné. Zdravotníci z jednotek intenzivní péče, operačních sálů či infekčních klinik by se ale podle ministerstva zdravotnictví měli nechat očkovat. Na těchto pracovištích jim to může zaměstnavatel dokonce nařídit, případně je na dobu epidemie přesunout na jiné pracoviště.

Pavel Totušek z očkovacího střediska v Institutu klinické a experimentální medicíny potvrdil, že lékaři pečující o pacienty, kteří prodělali transplantaci, se nechají očkovat v souladu s doporučením transplantační společnosti. Svým pacientům vakcinaci rovněž doporučují. Očkovat by se měli lidé s transplantovaným srdcem, ledvinami, játry, či slinivkou a dlouhodobě sledovaní kardiologičtí pacienti.

Alergikům by očkování vadit nemělo

"Nemocní s oslabenou imunitou by měli být očkováni. Informovali jsme je letáčkem, aby se nechali očkovat proti sezonní chřipce, a jsou nahlášeni i do databáze zdravotně stigmatizovaných, kteří by měli mít nárok na očkování proti pandemické chřipce," řekl Totušek.

Očkování není možné, pokud je člověk alergický na některou složku vakcíny. Místopředseda České společnosti alergologie a klinické imunologie docent Petr Panzner z Fakultní nemocnice Plzeň  řekl, že u alergiků je rozhodování vždy individuální.

"Zásadní je, zda pacient měl v minulosti už nějaké potíže, které by mohly navozovat dojem alergické reakce, nebo podezření na alergickou reakci na danou očkovací látku, případně očkovací látky podobného složení," vysvětlil. Pro běžné alergiky, například pylové, by očkování nemělo znamenat žádný zásadní problém.