Vyplývá to z vyjádření ke stížnosti, které Nejvyššímu soudu v pondělí poslal vrchní komisař Milan Šošovička. Ten Čunkovo vyšetřování v Olomouci dovedl až před návrh na podání obžaloby. Pak ale úřad nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké kauzu odebral ostravským státním zástupcům a přidělil ji jihlavskému žalobci Arifu Salichovovi, který Čunkovo stíhání zastavil. Vesecká i Salichov poté policisty v čele se Šošovičkou kritizovali za tendenční vyšetřování.

Šošovičkův dopis adresovaný osobně předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové dává za pravdu kritikům ministryně Kovářové, podle nichž je její stížnost v kauze Čunek vedena snahou znevěrohodnit celé někdejší vyšetřování vicepremiéra.

„Nebudu tiše a pokorně přihlížet tomu, jak za účelem osobní diskreditace nejen mé osoby dochází ke skutkovým a právním fabulacím a vytváření podvržených důkazů,“ píše vyšetřovatel předsedkyni Nevyššího soudu.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

FOTO: Petr Horník, Právo

Šošovička se k neobvyklému kroku podle vlastních slov rozhodl poté, kdy poštou obdržel anonymní expertízu poukazující na nedostatky v postupu policie při vyšetřování Čunkovy korupční kauzy, která má být základem ministerské stížnosti.

Policista si stěžuje, že nebyl odborníky z ministerstva spravedlnosti požádán o vysvětlení všech úkonů a postupů, které materiál zpochybňuje, a osloven nebyl ani původní dozorující státní zástupce Radim Obst nebo kdokoli z policistů pracujících na případu.

Šošovička: nechte mě mluvit

„Paní předsedkyně dopis dostala a v nejbližším termínu ho předá příslušnému senátu, který se bude stížností pro porušení zákona zabývat,“ sdělil Právu mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Šošovička v dopise dále žádá o zbavení mlčenlivosti. „Úplné vyjádření, případně svědeckou výpověď rád podám poté, co budu ve věci obviněného J. Čunka a spol. včetně souvisejících případů zproštěn mlčenlivosti,“ nabízí policista.

Vady, které ministerská analýza údajně vytýká policistům, se týkají například e-mailové korespondence a telefonátů s klíčovou svědkyní Marcelou Urbanovou.

„Sám za sebe s nejlepším vědomím a svědomím mohu prohlásit, že mezi policisty ÚOKFK a M. Urbanovou se v průběhu vedeného trestního řízení neuskutečnila jakákoliv procesně či důkazně závadová komunikace a veškeré telekomunikační či osobní kontakty byly plně v kompetenci policejního orgánu a byly řádně zadokumentovány,“ tvrdí Šošovička. Urbanová, která podle něj čelila sledování, výhružkám a opakovaným pokusům o uplácení, měla v průběhu přípravného řízení nařízenou policejní ochranu.

Další výtku, která se týká ručního přečíslování vyšetřovacího spisu, vysvětluje Šošoviška prozaicky: „Pod číslem 1 byl veden sběrný arch čísla jednacího, který se ale nezakládá pod číslo trestního spisu, a právě proto, aby někdo nehledal písemnost pod číslem 1, došlo k ručnímu přečíslování,“ odmítá podezření z manipulace se spisem.

„Kdybychom měli zájem cokoli z prvotních výsledků operativního šetření skrývat a zastírat, pak nebylo nic jednoduššího než prvních pár úředních záznamů vytisknout nově, již se správným číselným pořadím,“ argumentuje policista.

Ministryně Kovářová k obsahu stížnosti nadále mlčí. „Text stížnosti nebude paní ministryně do rozhodnuti soudu komentovat. Nebude tedy ani komentovat, co je, či není součástí stížnosti,“ zopakovala včera mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitka Zinke.

„Právní názory a stanoviska se různila na různé fáze řízení. Můžeme však říci, že nebyla zpracovávána žádná expertiza speciálně na úkony policejních orgánů v Olomouci, kauza byla vždy posuzována komplexně,“ uvedla Zinke s tím, že výsledné podání stížnosti už vyjadřuje názor Kovářové.