"Formy a metody, které pro svou činnost ruské zpravodajské služby využívají, jsou do značné míry inspirované formami a metodami, které v 80. letech 20. stol. sovětská špionáž úspěšně uplatňovala při ovlivňování mírových hnutí v západní Evropě,“ píše se v dokumentu s tím, že účinnost tehdejší a dnešní propagandy je srovnatelná.

BIS ale upozorňuje, že nelze přesně rozlišit, které osoby jsou nasazeny zpravodajskými službami a které jinými státnímu subjekty či soukromými firmami.

Podle zpravodajců se tak Rusové vrací k metodám tzv. aktivních opatření. "Dnes jde o pronikání do různých občanských uskupení nebo mezinárodních organizací včetně obchodních společností,“ poznamenal k tomu mluvčí BIS Jan Šubert.

 

Ruské zpravodajské služby mohou díky pečlivému monitoringu docela dobře odhadovat nálady, postoje a smýšlení našich obyvatelmluvčí BIS Jan Šubert

 

Nedávno přitom vyšlo najevo, že Česko ze země vyhostilo dva ruské diplomaty a spekuluje se v této souvislosti, že za tím mohla být právě podpora sdružení bojujících proti umístění amerického radaru v Brdech. [celá zpráva]

Už v minulosti se také mluvilo o tom, že iniciativa Ne základnám je financována z ruských peněz. Aktivisté jakékoliv napojení na ruské špióny odmítají. [celá zpráva]

BIS v této souvislosti ve své zprávě upozorňuje, že hnutí samotná i drtivá většina jejich členů žádnými vědomými spolupracovníky cizích tajných služeb nejsou. "Naopak, jedná se o oběti, které jsou pod rouškou ušlechtilých idejí zneužívány ke zcela jiným účelům,“ konstatuje se v dokumentu.

Ruští špióni mají kontakty v obchodu i v politice

Podle materiálu Rusové v uplynulém roce vynaložili množství sil a prostředků také na sledování českých oficiálních akcí k výročím historických událostí z let 1968, 1948 a 1938. "Ruské zpravodajské služby pak mohou díky takovému pečlivému monitoringu docela dobře odhadovat nálady, postoje a smýšlení našich obyvatel,“ vysvětlil Šubert.

Zároveň dodal, že ruské tajné služby pokračovaly i loni v posilování svého vlivu na různé hospodářské struktury a rozšiřovaly své informační zdroje i cesty, kterými působí. "U zpravodajců s diplomatickým krytím lze také doložit trvalý zájem o kontakty a našimi poslanci, jejich asistenty nebo pracovníky zahraničních oddělení politických stran,“ doplnil mluvčí kontrarozvědky.