Článek
Potíže s exekucemi má například v brněnském Domově svaté Markéty odhadem 30 až 40 procent žen. "Jedná se fenomén tří posledních let,“ říká vedoucí Marie Popovská.
Nárůst žen, které jsou silně zadlužené, zaznamenává i azylové zařízení pro oběti domácího násilí ROSA. "Například z pěti žen mají ekonomické problémy se splácením půjček tak tři,“ potvrzuje ředitelka Zdena Prokopová.
Příčin je podle odborníků několik. Prvotní je snadná dostupnost půjček za vysoký úrok. Ale nejen to. "Několik posledních let se projevuje v partnerských vztazích i zcela nový jev. A to, že půjčky si z rodiny berou hlavně ženy. Partneři je k tomu totiž velmi často donutí,“ uvedla Prokopová.
Peníze pak často skončí v nereálných obchodních projektech partnerů, nevýhodných nákupech, ale i v hracích automatech, v alkoholu, či se za ně kupují různé předměty, jako jsou například videokamery. Partner však nic splácet nemusí, nebo jen minimálně.
Vysoké dluhy se přestávají řešit
To, že si žena vezme půjčku, má pak dva důsledky. Partner snadno a bez rizika získá peníze a navíc si k sobě partnerku připoutá. Když přesto žena odejde, její situace se ještě ztíží. Vedle bývalého partnera ji začne pronásledovat i exekutor. Exekutor často dlužnici obstaví účet, kam jí chodí sociální dávky.
Podle Popovské je řada současných klientek domova ve finančních otázkách nevzdělaná a neumí si příjmy a výdaje naplánovat. Nebo mají tak vysoké dluhy, že už ztratily jakoukoli motivaci je řešit a hasí pouze tam, kde to aktuálně nejvíc pálí.
Hlavně zaplatit nájem
Obtížnější finanční situace žen se odráží i na chodu azylových domů. Dříve vnímaly podle Popovské klientky domova jako prvořadé zaplacení nájmu. Dnešním nájemnicím, které tam mohou zůstat rok, výjimečně déle, musejí pracovnice domova povinnost zaplatit nezřídka připomínat. Výjimkou nejsou prosby o posunutí data zaplacení.
"Půjčky drtí sociálně slabé rodiny,“ říká Zdena Prokopová. Nejvíce na to podle ní doplácejí děti.