Příští rok se z nich mají stát elektronické občanské průkazy o velikosti platební (kreditní) karty. Tedy pokud návrh zákona schválený počátkem května Poslaneckou sněmovnou podpoří ještě Senát a podepíše prezident.

Jenže právě zákonodárci doteď nemají jasno, co vlastně v novém elektronickém občanském průkazu bude a co proti tomu současnému nikoli.

A tak se mezi některými poslanci, senátory, ministerstvem vnitra jako navrhovatelem zákona, ale i Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) rozhořel boj o rodná čísla, adresu trvalého pobytu a rodinný stav, tedy o údaje, které podle některých už nemají v občankách co dělat, podle jiných jsou potřeba.

Rodná čísla: ano či ne?

K první skupině patří ministerstvo vnitra a ÚOOÚ. Tyto úřady upozorňují totiž na fakt, že nově schválený zákon o základních registrech už nepočítá s rodnými čísly jako s jedinečným identifikačním údajem obyvatel.

Tím zůstanou už jen do roku 2025. Od té doby bude mít každý občan ČR už jen tzv. agendový identifikátor fyzických osob (AIFO), který lze využít na propojení všech možných informačních registrů.

Mimo rodné číslo rovněž ministerstvo původně navrhovalo vypustit z nové občanky z ekonomických důvodů také rodinný stav (např. svobodný, vdaná, rozvedený) a trvalé bydliště.

Občané je totiž často mění a nutilo je to pak povinně vyměnit také svůj průkaz. Navíc tyto údaje bude možné získat v registrech veřejné správy.

Podobný názor zastávala řada poslanců především z ODS či z jiných donedávna vládních koaličních stran, podle nichž jsou zmíněné údaje soukromou věcí každého občana a není potřeba je zveřejňovat na průkazu. Navíc rodná čísla prý používá jen Česká republika.

Nicméně Sněmovna na návrh poslankyně KSČM Milady Halíkové schválila podobu nových elektronických průkazů i s rodnými čísly, bydlištěm a rodinným stavem.

Kromě nich mají v průkazu zůstat jméno, příjmení, pohlaví, státní občanství, datum, místo a okres narození, fotografie a podpis držitele, číslo občanky, doba platnosti, datum vydání a označení úřadu, který doklad vydal.

Zda je to už konečná verze, to však nikdo netuší. Někteří senátoři již naznačili, že by znovu rodná čísla, bydliště i rodinný stav z budoucích občanek vystrnadili. Na jejich verzi zákona si ale musí občané ještě počkat.

Novinka: čipy

I kdyby tyto údaje zůstaly, změny v novém dokladu budou přesto nemalé. Nová polykarbonátová občanka velikosti kreditky bude především elektronickou vstupenkou do informačních systémů veřejné správy, a to prostřednictvím čísla průkazu. Bude mít také dvě různé verze.

V obou budou strojově čitelné výše vyjmenované osobní údaje a také tzv. 2D-kódy. Ty budou obsahovat AIFO daného občana a číslo jeho dokladu. Půjde je přečíst pomocí speciálních čteček a nelze do nich zasahovat.

Jedna verze občanek však bude mít vylepšení v podobě elektronického kontaktního čipu. Ten sice není povinný, ale podle ministerstva vnitra velmi výhodný.

„Elektronické čipy se na rozdíl od 2D-kódů chovají aktivně, lze do nich zapisovat a měnit jejich obsah. Tím mohou být údaje, jako je například certifikovaný elektronický podpis či další, jejichž obsah stanoví zvláštní zákony,“ sdělila Právu Teresa Babková z tiskového odboru ministerstva.

Pořizovat si občanku s čipem však nebude povinnost, záleží jen na rozhodnutí každého člověka a na tom, zda chtějí zaplatit navíc správní poplatek 500 korun.

Nové občanky budou také obsahovat čtyř- až desetimístný bezpečnostní kód, který funguje obdobně jako PIN kód u platebních karet.

Ovšem stejně jako u kreditních karet při třetím chybném zadání se možnost elektronické identifikace zablokuje a občan si bude muset průkaz zajít odblokovat na obecní úřad.

Nové elektronické občanky bude muset mít každý nad 15 let a měly by platit deset let. Lze si je ale nepovinně pořídit i ve věku mladším, v tu chvíli by ale platily jen na pět roků.

Platnost starších občanek to však neovlivní. Lidé si nové budou muset pořídit až po vypršení lhůty zapsané na starém dokladu.