Sociálnědemokratický návrh zákona označuje lobbistu jako podnikatele, který vykonává lobbing. Lobbistický kontakt je pak podle nich i jednostranná komunikace, která má za účel ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci včetně předcházejících procesů. Cílem je pak změna, předložení nebo schválení nějakého dokumentu.

Lobbisté by se museli registrovat v seznamech vedených na ministerstvu vnitra a za porušování zákona by jim hrozily pokuty. Registrovaní lobbisté budou mít zaručen vstup do objektů Parlamentu v zásadě za stejných podmínek jako novináři, uvádějí předkladatelé. Vyjmenovaní veřejní funkcionáři, nejen zákonodárci, ale třeba i členové vlády a jejich náměstci, by museli své kontakty s nimi evidovat.

Aby poslanci a senátoři zveřejňovali své kontakty s lobbisty, požaduje organizace Transparency International - Česká republika (TIC). Profesionální lobbistické firmy by podle TIC měly podléhat povinné registraci stanovené zákonem.

V Americe je registrace povinná

V USA i EU registry lobbistů existují, v EU zatím na dobrovolné bázi. Loni v červnu například spustila svůj registr Evropská komise. Ke konci loňského roku se do něj zapsalo něco přes 550 subjektů, ačkoliv v Bruselu se podle odhadů pohybuje až 20 000 lobbistů. Zájemci o zápis museli uvést, kdo jsou, o co usilují i o jaké obory se zajímají. Podle TIC je malý zájem lobbistů o registr důkazem toho, že je nutné ustanovit registraci povinnou - podobně jako ve Spojených státech.

Lobbing by se stal podle návrhu živností volnou, v současném živnostenském zákoně je jich vyjmenováno 80, stal by se tedy živností v pořadí 81. Zařadil by se po bok činnostem, jako je maloobchod a velkoobchod, výroba strojů nebo hnojiv.