„Vláda se dohodla vzít zpět obě smlouvy k radaru. Neznamená to, že na ně rezignujeme, ale chceme zabránit situaci, kdy kvůli neschválení misí byly ohroženy životy vojáků. Vrátíme se k tomu až po jednání ve Štrasburku a Kehlu," vysvětlil premiér s poukazem na summit Severoatlantické aliance.

"Neznamená to, že by ratifikace končila," řekl Topolánek a dodal, že česká vláda bude s administrativou americkou dál jednat.

Premiér se odvolal na úterní bezprecedentní situaci ve Sněmovně, kdy opozice nevypárovala dva koaliční poslance, kteří nemohli ve Sněmovně být kvůli vážným zdravotním problémům.

Jde o poslance KDU-ČSL Tomáš Kvapila a zákonodárce ODS Vladimíra Hinka. Kvapil utrpěl koncem ledna mozkovou mrtvici, Hink měl v pondělí u Nažidel nehodu.

Koalici v úterý ve Sněmovně chyběli ještě další tři lidé, kteří byli v zahraničí na služební cestě. ČSSD jednání o smlouvách prosadila i díky hlasům bývalých poslankyň Strany zelených Olgy Zubové a Věry Jakubkové, lidovce Ludvíka Hovorky a bývalého poslance ČSSD Evžena Snítilého. O radaru se mělo hlasovat ve středu [ celá zpráva ].

Summit NATO se koná 3. a 4. dubna a aliance na něm oslaví 60 let od svého vzniku. Zúčastní se ho podle plánu i americký prezident Barack Obama, který se pak zastaví i v Praze.

Vývoj okolo radaru v ČR:
Spojené státy plánují umístit svůj protiraketový obranný systém v České republice a Polsku. V ČR by měl stát radar, v Polsku se počítá se sily s antiraketami.
Smlouvu o umístění radaru a dokument SOFA, která vymezuje právní podmínky pro pobytu vojenských zaměstnanců USA na českém území, podepsal český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se svou tehdejší resortní kolegyní Condoleezzou Riceovou na Pražském hradě loni.
Smlouvy musí schválit parlament a následně je podepsat prezident, stejně tak je tomu v Polsku.
Záměr Američanů umístit ve střední Evropě protiraketový systém se od prvopočátku nelíbí Rusku. Moskva se domnívá, že deštník primárně míří proti němu a nikoliv nebezpečným režimům na Blízkém východě a ve východní Asii.
Dohody o umístění systému vedla administrativa bývalého prezidenta USA George Bushe. Bushův nástupce Barack Obama dal na srozuměnou, že je ochoten o odstoupení záměru jednat. Jeho vláda si vzala půlrok na rozmyšlenou.